Zradu velkomeziříčských odbojářů řídil Erlan

Doba Protektorátu Čechy a Morava obsahuje stále řadu nejasných míst. Jedno z nejasných míst je vliv volavční sítě brněnského Gestapa na činnost ilegální skupiny Rada tří, která byla na konci války největší odbojovou skupinou v Protektorátu.

Vznik Erlanu

Při zatýkání členů odbojové skupiny Obrana národa se do služeb Gestapa nechali v roce 1940 naverbovat i Karel Paprskář a Viktor Ryšánek. Bývalý rotmistr československé armády Viktor Ryšánek dostal 19. února 1940 na vybranou: smrt, když nebude fungovat spolupráce s Gestapem.  Volavčí síť Paprskáře a Ryšánka pracovala především zpravodajsky, snažila se propojovat sítě Obrany národa rozbité zatýkáním Gestapa. Sabotážní akce byly podle jejich filozofie boje proti okupantům zbytečné, most poškozený sabotáží okupanti za krátký čas opraví a sabotážní akci zaplatí životem čeští lidé. Výhodnější je pracovat zpravodajsky. V červnu 1942 založilo brněnské Gestapo firmu „Erlan export-import“, což byla zkratka jména agenta Gestapa Erwina Bulana, ředitele továrny na likéry v Pezinoku na Slovensku.

V kancelářích firmy Erlan na Jánského ulici v Brně se konaly porady úředníků Gestapa s konfidenty Paprskářem a Ryšánkem. Oba konfidenti své síti říkali Mafie, po vzoru spolku Maffia. Spolek Maffia se na sklonku I. světové války snažil udržovat spojení s profesorem Masarykem v exilu. 28. října 1918 jeho členové vystoupili z ilegality a vytvořili v Praze Národní výbor. Po vzoru Maffie se i konfidentská Mafie snažila pracovat pouze zpravodajsky. Sabotážní akce Paprskář a Ryšánek odalovali.

Na podzim 1943 narazil konfident Večeřa při pátrání po profesoru Grňovi na obchodníka Eduarda Sošku. Soška naznačíl Večeřovi, že zná místo pobytu Grni. Dalších schůzek se Soškou se už účastnil konfident Ryšánek. Začalo vyjednávání o spolupráci konfidentské sítě Ryšánka s odbojovou organizací Rada tří na Českomoravské vysočině. Byla dojednána i schůzka nejvyššího vedení Rady tří (generál Luža, prof. Grňa, Karel Veselý-Steiner a konfident Ryšánek). Erlani rozhodli proti Radě tří nezasáhnout zatýkáním odbojářů, ale pokusit se přes konfidentskou síť získat šifrovací klíč generála Luži pro spojení s exilovou vládou v Londýně.