ZPRÁVA O ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATELSTVA KRAJE VYSOČINA 2014

Nejčastější příčinou úmrtí jsou u mužů i u žen nemoci srdce a cév, následují nádorová onemocnění u mužů a ostatní onemocnění u žen. Na třetím místě jsou u mužů poranění a otravy, u žen nádorová onemocnění. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév má v Kraji Vysočina sestupný, pozitivní trend. U mužů je však příčinou téměř poloviny úmrtí (46 %), u žen je procentuální zastoupení ještě o něco vyšší – 50 %.

Mezi nejčastějšími zhoubnými nádory u žen jsou zastoupeny zejména nádory prsu, těla a hrdla děložního, tlustého střeva a konečníku. Výskyt karcinomu prsu je u žen v Kraji Vysočina třetí nejnižší v rámci krajů ČR, hned po Pardubickém a Královehradeckém kraji. Úmrtnost na něj je v ČR druhá nejnižší, hned po Pardubickém kraji.

V roce 2012 se Kraj Vysočina stal krajem s nejvyšší dětskou úrazovostí v ČR. Největší procento tvoří úrazy v domácím prostředí, nejmenší dopravní. Největší podíl vykazuje okres Jihlava.

Diabetes mellitus patří mezi závažná onemocnění, u kterých je v posledním období patrný výrazný nárůst výskytu ve všech okresech Kraje Vysočina. Přesto prevalence v kraji u mužů i u žen je trvale nižší než republikový průměr. Nutno však upozornit, že svoji negativní úlohu při hodnocení může sehrát i různorodá úroveň vykazování počtu diabetiků jednotlivými lékaři do statistických souhrnů. U incidence, tedy nově zjištěných případů diabetu, došlo v roce 2013 v Kraji Vysočina oproti celorepublikovému průměru k menšímu poklesu.

Skupina sexuálně přenosných infekcí, především syfilis a kapavka, v ČR vykazuje nárůst nových případů. Výskyt syfilis je v Kraji Vysočina trvale jedním z nejnižších v ČR, výskyt kapavky je též poměrně nízký, dochází ovšem k nárůstu incidence. Nutno však dodat, že statistika výskytu kapavky není příliš věrohodná, protože zdaleka nejsou evidovány všechny případy.

Výskyt infekčních onemocnění v souladu s obecnými trendy klesá. Výjimka je u černého kašle, kde byl v posledních letech zaznamenán nárůst (v roce 2013 – 155 nových případů v kraji což je 2. nejvyšší hodnota vysoko nad průměrem ČR; nejvíce, tj. 87 případů, bylo v okrese Jihlava; v roce 2014 – 343 případů v kraji, a z toho v okrese Jihlava 215).

Na základě hodnoty průměrné incidence za posledních deset let je Kraj Vysočina krajem s nejvyšším výskytem Lymeské boreliózy v ČR, přičemž nejvyšší počty byly vykázány  v okrese Třebíč.

U klíšťové encefalitidy je incidence v Kraji Vysočina druhá nejvyšší v ČR.

U infekční mononukleózy je v Kraji Vysočina od roku 2008 nejvyšší hodnota incidence v celé ČR.

V roce 2013 se v Kraji Vysočina léčilo z důvodu alergického onemocnění 43 100 pacientů. Nejčastější diagnosa byla pollinosa, astma a alergická rýma. Podíl pacientů „děti a dorost“ byl v kraji 43 %, zatímco v ČR 38 %. Nejvyšší podíl těchto pacientů vykázal okres Žďár nad Sázavou, a to více než 60 %.

Závěry:

Lze očekávat pokračující stárnutí populace kraje s prodlužující se střední délkou života. V porovnání s rokem 2000 se střední délka života zvýšila u mužů o 3,86 roku a o 3,17 roku u žen. Bude třeba zajistit, aby se s prodlužující délkou života prodloužila i doba vlastního a soběstačného životního období. Proto by neměly být opomíjeny včasné a celoživotní preventivní aktivity.
Ženy v našem kraji žijí téměř o 6 let déle než muži.
Mezi hlavní rizika zvyšující incidenci a prevalenci (prevalence – počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci v přepočtu na 100 000 obyvatel) nemocí patří nesprávná výživa, kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatečná pohybová aktivita, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, stres, expozice chemickým karcinogenům, znečištění životního prostředí a další.
Je nutné brát v úvahu i skutečnost, že počet obézních obyvatel, podobně jako kuřáků a konzumentů alkoholu stále nijak výrazně neklesá, a to se musí zákonitě projevit na zdravotním stavu obyvatel jako celku.
Optimismus vzbuzující je naopak fakt, že většina nemocí, které se nejvíce podílejí na předčasné úmrtnosti je preventabilní. Dalo by se jim tedy při dobré vůli a vhodné motivaci pro zdraví jednoduchými opatřeními předejít. Ke vzniku mnoha z nich by pak nemuselo vůbec dojít.
Dodržováním zdravého způsobu života a realizací nejrůznějších preventivních aktivit lze nástup mnoha nemocí oddálit do vyššího věku nebo se jim úspěšně vyhnout. Sekundární prevencí by se zase daly zmírnit jejich negativní projevy  a důsledky. Je otázkou do diskuse, zda a jakou měrou se podaří prostřednictvím prevence tyto negativní faktory v budoucnu omezovat.
Možných cest pro zlepšení zdravotního stavu obyvatel Kraje Vysočina je mnoho. K těm důležitým určitě patří zintenzivnění preventivních snah o snížení incidence nejčastějších a nejdůležitějších nemocí, zvýšení důrazu na prevenci tzv. hromadně se vyskytujících nemocí vč. pracovních i mimopracovních úrazů, zvýšení efektivity zdravotnických služeb apod.
Vypracovaná Zpráva o zdravotním stavu obyvatelstva Kraje Vysočina pomůže zvýšit informovanost každého, koho se problematika nějakým způsobem dotýká. Tato analýza bude průběžně aktualizována k zjištění objektivní efektivnosti možných přijatých zdravotně politických opatření kraje.