Železničáři v květnu 1945 zabránili zničení stanice Velké Meziříčí válečnou lstí

Hluboko v archivech leží uložena dosud širší veřejnosti neznámá kronika událostí Velkého Meziříčí. Jde vlastně o opis hlášení pamětních událostí sepsanou přednostou železniční stanice Velké Meziříčí Václavem Březáčkem.

Opisy každoročních zápisů se předkládaly vždy do 10. února příštího roku ředitelství státních drah. Zápisy, které odpovídaly směrnicím, zasílalo ředitelství železničnímu archivu v Praze k trvalému založení.  Opisy v železničním archivu se dochovaly se až do dnešních dnů.

Vedení pamětních knih patřilo ke služebním povinnostem přednostů stanic.

Pamětní knihy železničních stanic obecně začínají historickým úvodem z dějin železnic. Úvod obsahuje stručný popis polohy a zařízení stanic, dále zprávy o vzniku železničního spojení, jména a někdy i životopisy prvních zaměstnanců, situaci ve stanicích od r. 1918 až do r. 1939. Potom zpravidla následuje popis nejdůležitějších událostí ve stanicích z dob druhé světové války až po osvobození Československa a obnovení ČSD. Zajímavým způsobem jsou vylíčeny podmínky, za kterých železničáři pracovali v době okupace, jejich ilegální činnost spojená s partyzánským hnutím, sabotování německých příkazů, rozšiřování ilegálního tisku, poskytování pomoci uprchlým zajatcům.

Od roku 1945 jsou zápisy stručnější, zpravidla obsahují záznamy dopravních výkonů železniční stanice.

Pamětní záznamy přednosty velkomeziříčské železniční stanice Václava Březáčka obsahují úvodní popis města i historie dopravy v okolí Velkého Meziříčí, záznamy o jízdě prvního vlaku, popis služby železničářů v dobách první republiky, úpravy tratě s popisem řízení vlaků. Dále pak popisy stavebních úprav stanice i železniční tratě, příprava zdvojkolejnění tratě Praha-Brno v době Protektorátu Čechy a Morava.

Přednosta Březáček popisuje i podminování stanice Velké Meziříčí v dubnu 1945. Čeští železničáři přemluvili německé vojáky k odstranění náloží s tím, že je situace na frontě u Brna stabilizována. Po nečekaném náporu Rusů sice němečtí ženisté stihli umístit nálože, přednosta Březáček ale použil válečné lsti.  Kamsi telefonoval a oznámil Němcům, že se z města blíží oddíl gardy s cílem obsadit nádraží. Němci pak z nádraží utekli.

Po úmrtí přednosty Březáčka v prosinci 1946 pokračuje ve vedení pamětní knihy stanice nový přednosta Karel Mikunda. Zápisy pokračují plněním dvouletého plánu a budováním republiky. Zvýšila se přeprava dětí na letní tábory v okolí stanice.

V roce 1948 přednosta Mikunda popisuje činnost akčního výboru železniční stanice. Přiložen je i zápis ze slavnostní schůze prvního výročí událostí Vítězného února z roku 1949 i se závazkem železničářů.