Žďár nad Sázavou zvažuje „třicítkové“ zóny pro řidiče

Ve Žďáru nad Sázavou sice existují lokality, kde je maximální dovolená rychlost snížena na 30 km/h, nicméně plošné užití dopravně zklidněných zón má zatím vetší rezervy.

Nabízí se zavedení režimů „Zóna 30“ nebo „Obytná zóna“, který kromě
snížené rychlosti na 30 km/h resp. 20 km/h zavádí nerozlišenou hlavní
a vedlejší komunikaci uvnitř zóny (tzv. přednost zprava), legalizuje
parkovací místa ve spojení se zjednosměrněním provozu (kvůli omezené
šířce komunikace) a umožňuje chodcům využití celé šířky dopravního
prostoru k pohybu i pobytu na ulici (platí v případě obytných zón).

Cílem je tedy účinněji využít plochu veřejných komunikací a
přizpůsobit je místnímu způsobu využití pro chodce, cyklisty a vozidla
rezidentů.

„Jedná se pouze o návrh v rámci koncepčního dokumentu. Konkrétní plány na realizaci zmíněných opatření ještě neexistují,“ uvedl mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček.

Kvalitní podoba a úprava veřejných prostranství (a komunikací) podporuje pěší a cyklistickou dopravu, což přispívá k navrácení městského prostoru občanům, město je utvářeno pro ně. Místní komunikace se pak stávají místem, kde se odehrávají nejen aktivity nezbytné, ale také sociální a volitelné .

Moderní vzhled komunikací motivuje řidiče vozidel k ohleduplnější jízdě a v případě méně významných komunikací i k jejich vnímání jako veřejných prostor a ne jako dopravních koridorů. Utváření místních komunikací a městského prostoru by kromě podpory používání šetrných druhů dopravy (chůze, cyklistiky a HD) mělo motivovat k nižším rychlostem motorových vozidel.

Kombinace nižších rychlostí a smíšeného provozu je totiž důležitým faktorem pro zlepšení bezpečnosti chodců a cyklistů.

Z pohledu bezpečnosti provozu je přítomnost chodců a cyklistů taktéž pozitivním faktorem, neboť pro řidiče motorových vozidel je signálem k opatrnější jízdě.

V posledních letech se začínají při utváření vhodných městských prostranství (zejména v Holandsku a Dánsku, ale i v Německu a dalších zemích) uplatňovat principy sdílení veřejných prostor (shared spaces), kdy díky stavebnímu uspořádání prostoru místní komunikace nedochází k diskriminaci žádného způsobu dopravy.

Základem tohoto přístupu je idea, že veřejné prostranství se musí znovu stát místem setkávání lidí a ne pouhým dopravním prostorem. V praxi to znamená odstranění hranic (obrubníků) mezi jednotlivými druhy dopravy a existenci pouze jediného dopravního pravidla, a to přednosti zprava. Organizace dopravy je založena zejména na očním kontaktu mezi řidiči, chodci a cyklisty. Rozdíly mezi chodníkem, cyklostezkou či cyklopruhem a vozovkou jsou minimalizovány, jsou odstraněny dopravní značky.