Za výběr hlubinného úložiště může stát zaplatit více, než by musel

Do přípravy úložiště radioaktivního odpadu investoval stát už téměř dvě miliardy. Zatím nemá jasno ani v tom, kde by mělo vzniknout.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v letech 2014 až 2019. Zaměřil se i na přípravu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a na výdaje, které s ní souvisí. Příprava probíhá již více než 23 let a SÚRAO na ni dosud vynaložila přes 1,8 miliardy korun. Stále se totiž posouvá termín, do kdy se má vybrat finální lokalita. Důvodem odkladů je i nesouhlas dotčených obcí a také to, že dosud
neexistuje zákon, který by upravoval jejich zapojení do výběru lokality pro úložiště.

V hospodaření s majetkem státu u SÚRAO kontroloři žádné vážné chyby nezjistili. Původně se měly vytipovat pro úložiště radioaktivního odpadu dvě možné lokality do roku 2015. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo
vzniknout do roku 2065.

V době kontroly NKÚ bylo navrženo celkem devět lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. To se do doby ukončení kontroly ale nestalo.
SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun. Podle MPO nebyl pro rozhodnutí dostatek relevantních dat a podkladů. Dalším důvodem byl i nesouhlas dotčených obcí s výstavbou úložiště.
Na to, že se zatím nepodařilo lokalitu pro úložiště vybrat, má vliv i to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval zapojení obcí a jejich občanů do výběru této lokality.

Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště. Návrh věcného záměru zákona mělo MPO vládě předložit v roce 2019, došlo k tomu ale až v květnu letošního roku.
Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly. Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009. Vláda pak uložila MPO a SÚRAO, aby zjednaly nápravu.

Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel.
Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov. To má sloužit jako testovací místo, jak se chovají horniny v hloubce, ve které vznikne v budoucnu úložiště radioaktivního odpadu. SÚRAO už za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho celkem
444 milionů korun vyplatila státnímu podniku DIAMO za přípravné práce, výstavbu a provoz pracoviště.

Další téměř 2,3 miliardy korun plánují MPO a SÚRAO vydat do roku 2030 na provoz a rozšíření tohoto pracoviště. SÚRAO i MPO mají přitom k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově. Slabou
stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná. Důl Rožná je majetkem státu a hospodaří s ním státní podnik DIAMO. SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za DIAMO.