Vysočina má jedenapadesát sociálně vyloučených romských lokalit, sedm v Třebíči.
Kraj Vysočina má k dispozici analýzu „Sociálně vyloučených romských lokalit a dostupnosti sociálních služeb v těchto lokalitách“. Odbornou analýzu projednávala na konci června Rada kraje Vysočina. S materiálem už pracují i komise krajského zastupitelstva.
Odborná analýza zjistila na základě informací samosprávy počty sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých městech a obcích Vysočiny. Jde o poměrně vysoká čísla (viz obr.):
Odborná analýza používá následující definici Sociálně vyloučené lokality (SVL):
„Jedná se o prostor obývaný skupinou nesoucí znaky sociálního vyloučení, v
případě romské komunity skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy, případně
jsou za Romy považováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Může se jednat o
jednotlivý dům, komerční ubytovnu, případně i místní část. Tento prostor je místem, do
něhož jsou vyloučené osoby odkázány, ale i místem, které se na jejich vyloučení podílí.
Hranice této lokality mohou být jak symbolické (lokalita je vnímána jako tzv. „špatná
adresa“), tak i fyzické (lokalita je oddělena od ostatní obytné zástavby). K tomu,
aby lokalita byla vnímána jako romská, přitom není nutné, aby Romové v ní tvořili
statistickou většinu.“
Kouzla se statistikou?
Na možná kouzla se statistickými údaji ukazuje i vyjádření třebíčské radnice:
„Město Třebíč nemá na svém území žádné sociálně vyloučené lokality,“ sdělila tisková mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Podrobnosti zjišťujeme.