Výlety s Občasníkem: Za obléhacími stroji na zříceninu Zubštejn

 AKTUALIZOVÁNO Hrad byl vystavěn ve 13. století – připomíná se v r. 1214 – jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku a náležel později Pernštejnům. V r. 1348 se připomíná jako pustý. Byl však znovu obnoven jako zeměpanský majetek, jímž zůstal až do první poloviny 15. století. V té době jej markrabě Albrecht postoupil Janu z Pernštejna. Tím ztratil hrad svou funkci, chátral a v druhé polovině 15. století byl pustý. Zubštejn nebyl příliš rozlehlý, protože jeho rozměry určovalo temeno kopce, na němž byl postaven. Dodnes z něho zůstaly jen zříceniny, které jsou svědectvím jeho někdejší mohutnosti.

Obléhací stroje na Zubštejně

Obléhací války byly jednou z nejdůležitějších složek středověkého válečnictví. Ve středověku bylo mnohem častější obléhání než skutečné bitvy. Obléhání bylo totiž levnější záležitostí (hlavně co se týká peněz a lidských životů) než bitvy. Obléhatel po vítězném obléhání navíc získal mnohem více území a zisků než kdyby svedl bitvu.

Obléhací prak je jedna z nejúčinnějších a kupodivu i nejpřesnějších obléhacích zbraní. Prak dokázal vrhat projektily o velké hmotnosti a ničit i mohutné zdi. Pracoval na principu protizávaží, které bylo známo již z antiky. Praky tohoto typu se nepochybně vyskytovaly i na našem území, například za husitských válek.

Obléhací věže se používaly přibližně od 10. století př. n. l. až do konce středověku. Věž byla často opatřena koly (většinou čtyřmi), po kterých byla posouvána k hradbám. Byla vyšší než hradby, aby lučištníci, umístění na vrchu věže, měli možnost vyčistit svou palbou cimbuří. V některých případech byly nižší patra obléhací věže opatřena beranidly, která ničila hradby.

Katapulty tředověku byly používány při obléhání měst, pevností či hradů, obzvláště za účelem zboření nebo poškození hradeb a tím umožnit proniknutí útočícího vojska. V novověku je téměř zcela nahradila děla.

Kudy na Zubštejn

Zřícenina hradu se nachází na vrcholu protáhlého kopce asi deset kilometrů severně od hradu Pernštejna a tvoří dominantu krajiny v okolí Pivonic. Na okraji obce je malé parkoviště odkud je ke hradu necelých pět set metrů.

Krásu příjemné samoty můžete poznávat na vrchu Křemešník (více zde) i s obydlím poustevníka (více zde). Na Vysočině najdete i seník, který za války sloužil jako hotel pro parašutisty (více zde). Stádo ovcí na louce u poutního kostela sv. Jana Nepomuckého bude novou turistickou atrakcí Žďáru nad Sázavou (více zde). O stoletém smrku u cesty na hrad Ronovec čtěte více zde.