VÍME PRVNÍ: Úzkokolejka žádá odklad schůze věřitelů, namítá podjatost soudkyně

Zkrachovalé Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD) předložily soudu námitku podjatosti soudkyně Pavlíny Glaser Hrůzové. Podle JHMD jsou Glasserovi bývalí manželé, JHMD žádá vyloučení soudkyně Pavlíny Glaser Hrůzové z dalšího řízení vzhledem k namítané podjatosti.

„Dlužník je přesvědčen, že Mgr. Glaser Hrůzová mohla získat a s největší pravděpodobností i získala některé informace prostřednictvím JUDr. Glasera, který měl jakožto ředitel Krajského úřadu Jihočeského kraje, resp. dříve jako vedoucí odboru legislativy, k dispozici informace o podnikání Dlužníka,“ stojí v úředním dokumentu.

O námitce podjatosti bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. „Lze očekávat rozhodnutí v řádu týdnů,“ uvedla mluvčí soudu Vrchního soudu Kateřina Simonová. Úzkokolejka žádá odklad konání schůze věřitelů do doby rozhodnutí o námitce.

Jindřichohradecké místní dráhy dovozují, že si lze jen velice obtížně představit, že v rámci společné domácnosti nikdy nepadla subjektivní zmínka o společnosti Jindřichohradeckých místních drah, jeho managementu a souvisejících vztazích a sporech s obchodními partnery Dlužníka, tedy zejména Krajem Vysočina a Jihočeským krajem. „Opět zde tedy panuje objektivní pochybnost o tom, zda Mgr. Glaser Hrůzová nezískala poznatky ve věci jiným způsobem než z obsahu spisu,“ namítají soudu Jindřichohradecké místní dráhy.

„S ohledem na povahu vztahu Dlužníka a Jihočeského kraje jakožto obchodních partnerů, mezi nimiž přinejmenším historicky existovaly spory týkající se výše hrazených kompenzací, v jejichž důsledku byla uzavřena nová Smlouva JČ, však nemusely tyto informace být zcela objektivní,“ stojí v dokumentu.

Jindřichohradecké místní dráhy se domnívají, že informacemi potenciálně získanými v rámci vztahu s JUDr. Glaserem, velmi úzce souvisí i zjevně nepřátelský a velmi nestandardní vztah Mgr. Glaser Hrůzové k JHMD jako dlužníkovi a jeho managementu, zejména pak k osobě majoritního akcionáře a předsedy správní rady, pana Ing. Borise Čajánka.

„Mrzí mě, že při záchraně úzkolejky se jde cestou osobních záležitostí místo spolupráce a racionálního řešení,“ komentoval informaci o námitce starosta Jindřichova Hradce Michal Kozár (ANO).

Vyjádření ředitele Krajského úřadu Jihočeského kraje Lukáše Glassera :

Se zájmem jsem si přečetl podání úpadce z insolvenčního rejstříku, které se vztahuje k insolvenčnímu řízení společnosti JHMD a.s. Chápu, že úpadce, resp. jeho právní zástupce, využívá všechny dostupné prostředky, které mu právní řád dává k obhajobě svých zájmů, nicméně mohu sdělit, že tyto informace jsou čistou fabulací a nemají žádný reálný základ.

Vyjádřím se tedy k tomu, co je předmětem podání ve vztahu k mé osobě. Co se týká mé osoby, vypořádání SJM proběhlo formálně v roce 2016 s tím, že následně byly činěny právní a ekonomické kroky k tomu, aby si manželka převzala hypoteční úvěr na nemovitost, kterou jsme měli v SJM. Veškeré závazky mezi mnou a bývalou manželkou jsou bezezbytku vyrovnány a v současné době je mezi námi nulový kontakt, kromě komunikace ohledně péče o nezletilého syna. Z mého pohledu hodnotím náš vzájemný vztah jako nepřátelský, protože ani my nejsme, jako mnoho rodin, výjimkou, a naše představy o péči o nezletilého syna se rozcházejí. Z čistě subjektivního důvodu jsem neměl a nemám jediný důvod svou bývalou manželku jakkoliv kontaktovat či snad s ní konzultovat věci ohledně insolvenčního řízení nebo postupovat jakékoliv informace mimo spis, jak úpadce naznačuje. Troufnu si říci, že většina rozvedených chápe, že se jedná o naprostý nesmysl. To, že je do spisu přidána dohoda o vypořádání SJM, považuji za nemravné, protože to nemá žádný relevantní důvod ani vztah k věci. Myslím, že bývalé manželství se dá prokázat i jinými způsoby.  

Co se týká úpadce, pak ano, ze své pozice vedoucího právního odboru, resp. nyní ředitele krajského úřadu, jsem se nutně s řešením smluvního vztahu účastnil. Nicméně o tom, zda bude ukončen smluvní vztah nebo nikoliv nerozhoduje žádný úředník, tím méně ředitel krajského úřadu, ale samosprávné orgány kraje. Krajský úřad působí v dané věci jako podpora pro rozhodování a pro technické řešení smluvních záležitostí. Z veřejně dostupných materiálů k této věci je naprosto jasné, jaké důvody vedly radu kraje, resp. zastupitelstvo kraje, k odstoupení od smlouvy. To v jaké situaci se společnost aktuálně nachází, záleží čistě na historickém vedení společnosti a jejím hospodaření.

Abych to shrnul, nemám důvod se cítit podjatý, já, ani kraj, resp. jeho krajský úřad v věci nikterak nerozhoduje, žádné informace ode mě nebo mých kolegů soudkyně nemohla obdržet a to, z jaké pohnutky byl tento návrh podán a zda je to krok oprávněný, nechám na posouzení toho, komu to náleží, tedy nadřízenému soudu.