VÍME PRVNÍ: Kraj Vysočina vytvoří katalog sousedských dětských skupin neformální rodinné péče

Sousedské dětské skupiny jsou osvědčeným modelem neformální rodinné péče po vzoru německy mluvících zemí Tagesmutter. Obdobná služba funguje i v mnoha dalších zemích. „Sousedské dětské skupiny jsou rozšířením možností předškolní péče pro rodiče, které jim pomůže v návratu na pracovní trh. Tato služba cílí zejména na nejmenší děti do tří až čtyř let, pro které se nedostává stávající kapacita školek a dobudování nové trvá několik let. Rodiče přitom potřebují dostupnou péči již dnes. Sousedské dětské skupiny tak mohou rodičům i obcím nabídnout větší flexibilitu,“ dodává Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana pro oblast regionálního rozvoje.

Novela zákona o dětských skupinách by měla vstoupit v platnost začátkem roku 2024. Fungování prvních dětských sousedských skupin se předpokládá nejdříve v druhé polovině roku 2024.

Ministerstvo ve spolupráci s krajem určí odborníky znalé území, kteří budou v praxi pomáhat s oslovením, vytipováním vhodných spolupracujících měst a případně i domácností, kde by služba mohla vzniknout pro účely pilotování. Ideálně půjde minimálně o tři obce s rozšířenou působností různé velikosti, ve kterých bude konzultováno nastavení služeb sousedské dětské skupiny. Cílem je otestovat funkčnost výchozího nastavení pro další ukotvení resp. zpřesnění této služby v legislativě.

„V praxi to bude znamenat například vyzkoušení nastavení a funkčnosti kapacity služby v různě velkých lokalitách, koordinaci nového konceptu péče o předškolní děti ze strany pečujících osob. Od kraje jako partnera projektu, měst i konzultujících pečujících se očekává především maximální zpětná vazba nastavení metodického vedení spojeného s legislativní úpravou. Kraj by mohl nabídnout své postřehy ze vstupní kontroly domácnosti a podle připravované společné metodiky vést pohovor s pečující osobou,“ upřesňuje radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí Jan Tourek.

Pilotní projekt se má soustředit na otázky typu: Jaké jsou charakteristiky osob, které by se chtěly stát pečujícími osobami z hlediska vzdělání, věku, rodinné situace, uplatnitelnosti na trhu práce?. Na vzorku rodičů s předškolními dětmi bude rovněž ověřeno téma případných bariér pro rozvoj služby u pečujících osob v domácnosti. Dále např. motivace pro výběr této služby a očekávání od služby, jaké jsou důvody pro nezájem o tuto službu. Bude mapován věk dětí, které by mohly být umisťovány do této formy služby dle lokalit, dále finanční nastavení, limity, otevírací doba, pracovní vytíženost rodiny s malými dětmi…

Kraj Vysočina nyní s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí podepsal memorandum o spolupráci. Platí, že zadání pro pilotní projekt bude definováno ze strany ministerstva, kraj nemá při formulaci zadání vliv na základní parametry pilotu. Na druhou stranu pořízené výstupy mohou přispět k přiblížení projektu realitě a usnadnit zavedení služby do běžné praxe.