(VIDEO) Žďár nad Sázavou bude mít dvě úrovně daně z nemovitostí

Zastupitelstvo Žďáru nad Sázavou schválilo na svém  zasedání v úterý 26. září zvýšení daně z nemovitosti s platností od ledna 2024. Místní koeficient bude mít dvě úrovně pro různé obytné lokality ve městě, vlastní sazbu bude mít i průmyslové zóny a obchodní řetězce. Daň z nemovitosti se ve městě historicky neměnila, hodnota peněz se ale od roku 2010 propadla víc než o polovinu.

Ke změně vyhlášky vyzval město i Finanční úřad, zastupitelé se zabývali několika variantami. Nově schválená vyhláška mění místní koeficient z původní hodnoty jedna na různé výše podle lokality a typu osídlení.

Lokality pro bydlení mají nově koeficient 1,8, město má přitom právo zvolit maximálně pětku. Výjimku má pouze lokalita Přednádraží a Stalingrad, centrum města, které zahrnuje i Libušín a sídliště u průmyslovky, tam bude platit koeficient 1,3. Plochy pro průmysl a části bez osídlení budou mít koeficient dva.

Největší míru zdanění ponesou obchodní řetězce jako Kaufland, Billa atd., ty budou muset počítat s koeficientem pět.

Výši daně z nemovitosti město v minulosti neměnilo, inflace ale stoupla od roku 2010 o šedesát procent. „Vybrané peníze tak mají od té doby míň než poloviční reálnou hodnotu, zastupitelé tak svým rozhodnutím propad dorovnávají. Do výše daně pro řadové Žďáráky se podařilo promítnout i nějaký sociální rozměr, jsme na čtvrtině možné výše a měsíčně jde většinou o desítky korun. Rozhodli jsme se zohlednit diametrálně rozdílné náklady města na zabezpečení všech potřebných služeb v různých lokalitách, na stole přitom byly mnohem tvrdší varianty. Hodnota nemovitostí stále roste i díky investicím města do infrastruktury a veřejného prostoru,“ vysvětluje starosta města Martin Mrkos.

Radní se při rozhodování o výši daně z nemovitosti opírali také o analýzu urbánní ekonomie. „Podrobně jsme spočítali náklady na jednotlivé lokality ve městě, které se liší podle hustoty osídlení. Město svým obyvatelům zajišťuje řadu služeb pro každodenní život, podle analýzy jsou náklady na obyvatele sídliště v centru přes dva tisíce korun ročně, ale obyvatel například Klafaru stojí asi osm tisíc. Náklady na udržení kvality života v rezidenčních čtvrtích jsou mnohdy vyšší, než je příjem na obyvatele, který město z těchto částí získává,“ doplňuje autor analýzy Vít Zeman.

Podle avizovaných informací by měla vláda zároveň navýšit sazbu na metr čtvereční průměrně na 1,8 násobek současné výše. Současně ale obce dostanou výrazně menší podíl na DPH a dani z příjmu, od roku 2025 to bude asi o 25 milionů korun ročně méně. Zvýšení daně z nemovitosti tedy pomůže vyrovnání tohoto rozdílu.