Větrný zámek na Křemešníku je vilou ve stylu historismu

Za milion v Praze dům, na Vysočině zámek. Architekt Josef Šejnost si postavil v třicátých letech minulého století na Křemešníku vilu, jenž se dodnes nazývá Větrný nebo také podle výzdoby oken Havraní zámek.

Větrný zámek na Křemešníku je podobně jako Národní muzeum nebo Narodní divadlo postavený ve stulu historismu. Historismus v umění a architektuře představuje úmyslný návrat k minulosti a použití či oživení starých architektonických či uměleckých slohů v moderním stavitelství a umění.

Historismus je častým terčem kritiky za své vracení starých časů namísto pokroku vpřed cestou slohových modernizací. Jde o určitý pokus o znovuoživení romantismu.

Stavbě Větrného zámku na Křemešníku dominují dvě nárožní obytné věže. Na jižní věži jsou jako zajímavý dekorační prvek sedmi kovových plastiky havranů, dílo Josefa Šejnosty. Připomíná pohádku o sedmi bratrech zakletých v havrany, které vysvobodí ze zakletí jejich statečná sestra.

Mezi věžemi Větrného zámku vede na vnitřní straně zdi krytý ochoz z pohledového betonu. Pod venkovním ochozem je pod zemí ještě jedna spojovací chodba, kterou z vnějšku prozrazují štěrbinová okénka. Severní věž má slovy Josefa Šejnosty „jednu místnost, 290 cm dlouhou a 240 cm širokou, a byla určena pro syny majitele jako dětský pokoj. Věžička jižní má malou kuchyňku v přízemí, 260 cm dlouhou a 240 cm širokou, a v prvním patře stejně velký pokojíček“. V interiéru stojí kachlová kamna zhotovená samotným Šejnostem.