Veselý Žďár u Havlíčkova Brodu posuzuje záměr ČEZu na lesní elektrárny

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje představila obyvatelům obce Veselý Žďár záměr výstavby tří až čtyř elektráren na lesním pozemku ve vlastnictví Lesů České republiky. Po kůrovcové kalamitě je les zničený, obnova původního lesa může trvat kolem pětadvaceti let.

Se stavbou větrných elektráren v lese není podle České společnosti pro větrnou energii problém, zkušenosti s tím mají i v jiných státech. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie lze očekávat, že trend stavět větrné elektrárny v lesích dorazí i do Česka. Půjde patrně především o smrkové monokultury v hospodářských lesích. Větrné elektrárny lze totiž postavit tak, aby se listy otáčely nad úrovní stromů. „Samozřejmě půjde o projekty mimo národní parky, národní přírodní rezervace a památky, chráněné krajinné oblasti, oblasti NATURA2000 a oblasti ptačího tahu,“ uvedl Martin Mikeska, tiskový mluvčí Komory OZE.

Obecně platí, že větrné elektrárny jsou z pohledu zákona dočasnou stavbou povolovanou na dobu pětadvaceti let. Než kůrovcem zničený les doroste do původní výšky, mohly by na lesním pozemku stát větrné elektrárny.

Z právního hlediska je třeba při schvalování lesních větrných elektráren zohlednit zejména ochranu zvířat. Jsou důležité například možné dopady na netopýry, ptáky a hmyz. I když tyto problémy ztěžují schvalovací postup, lesní větrné elektrárny nejsou samy o sobě nepřípustné.

V obecné rovině je ve výškách mezi třiceti až šedesáti metry nad korunami lesních stromů je vliv stromů na sílu větru stále zanedbatelný. Rychlost větru stoupá, zatímco turbulence klesá. Moderní větrné turbíny s výškami gondoly přes sto metrů nyní dosáhnou až na vítr nad korunami stromů.

„Obecně mohou být lesní plochy jednou z variant pro umisťování větrných elektráren. Výhodou může být třeba částečné pohledové odstínění nebo optické zmenšení větrných turbín. Smysl také dává umístění elektrárny na plochách, kde je tak jako tak plánovaná např. polomová těžba dřeva a vznikne zde i jinak  využitelná síť lesních cest,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje Martin Schreier.

Informace o záměru výstavby větrných elektráren překvapila starostu sousední obce Radostín. „Bylo by minimálně slušností pozvat na podobné projednávání starostu nebo celé zastupitelstvo sousední obce. Chtějí to postavit nahoře na kopci, kde je hnízdiště orla mořského. Asi jim to tam nepovolí ochránci životního prostředí,“ řekl starosta Radostína na Havlíčkobrodsku Petr Zadina.

Stejně jako jinde na Vysočině by v případě zájmu obce Veselý Žďár vznikla obchodní společnost s pěti procentním podílem obce, která by připravovala záměr výstavby tří až čtyř větrných elektráren.

AKTUALIZOVÁNO: Vyjádření kraje Vysočina k výstavbě větrných elektráren na lesních pozemcích

Podle současně platné legislativy  § 2 písm. a) zákona o lesích č.289/1995 Sb. jsou lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkce lesa. Z § 13 lesního zákona vyplývá, že veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa musí být účelně obhospodařovány podle lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. Z tohoto zákazu může orgán státní správy za určitých podmínek udělit výjimku.
Z uvedené legislativy vyplývá, že pro případnou stavbu větrných elektráren není rozhodující, jestli na lesním pozemku byly porosty poškozeny či zničeny kůrovcem, ale jestli jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa.
Les je zároveň podle § 3 zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny významným krajinným prvkem – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou částí krajiny, takže často tvoří biocentrum a je chráněný i podle tohoto zákona.
Základní zákonný požadavek je ten, že stavby se na lesní pozemky neumísťují, prioritně se hledá umístění mimo ně, což v případě větrných elektráren lze. Krajský úřad Kraje Vysočina v žádném svém koncepčním ani rozvojovém dokumentu neuvažuje se stavbou větrných elektráren na pozemcích určených k plnění funkcí lesa.

Ing. Eva Horná
odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina