Úředníky Magistrátu čeká spor o budovu židovské školy

Památka obětí holocaustu versus práva živých. Úředníky jihlavského Magistrátu čeká spor o budoucnost ješivy – budovy židovské náboženské školy v Třešti.

Je to dům možná v nejhorším stavu v Třešti. Místní obyvatelé ho znají pod přezdívkou „cikánhaus“, dlouhá desetiletí za komunistického režimu sloužil jako sociální byty.

„Asi ho už nebude možné zachránit,“ podotkl starosta Třeště Vladislav Hynk.

Dům se nachází v centru Městské památkové zóny (MPZ) Třešť, v části určující charakter památkové zóny a je situován na území bývalého židovského ghetta.

V plánu MPZ Třešť je stavba vedena jako objekt památkového zájmu (jde tedy o objekt, který není prohlášen kulturní památkou, ale má památkový potenciál). Původní historická zástavba v dané části města podlehla několika požárům.

„Dům je pravděpodobně zakreslen v plánu separace židovského osídlení v Třešti z roku 1728. Roku 1686 vydal Ferdinand Arnošt z Herberštejna nařízení, aby se Židé dříve roztroušení po celém městě sestěhovali do jedné ulice, takže je možné, že dům vznikl někdy brzy po tomto datu,“ uvedla mluvčí Národního památkového úřadu v Telči Ilona Ampapová.

Budova má historickou hodnotu jako sídlo židovského náboženského učiliště – ješivy. Ješiva byla židovská škola vyššího vzdělání, určená zejména pro studování Talmudu a židovského náboženského práva – halachy. Mezi křesťany existuje dlouholetá antitalmudská tradice. Talmud byl často napadán církví, zejména během středověku, a byl obviněn z padělání biblického významu, což bránilo Židům v tom, aby se stali křesťany. Církev se domnívala, že Talmud obsahuje rouhačské poznámky proti Ježíši a Křesťanství. Při mnoha příležitostech byl Talmud veřejně spálen a byla zavedena trvalá talmudská cenzura.

Současný objekt ješivy je jedním z posledních autenticky hodnotných pozůstatků v někdejší části bývalého židovského ghetta, jež se nachází na současné ulici Nádražní. Během druhé poloviny dvacátého století došlo v Třešti k zásadním přestavbám původních okolních domů spojených zároveň s jejich navyšováním a tím pádem často i nevratné ztrátě autentických hodnot jednotlivých stavebních objektů.

Dům má také významnou polohu v rámci historického urbanismu centra města, neboť uzavírá pohled z centra města směrem k ulici Nádražní.

Památková hodnota domu je dána nejenom jeho pohledovými urbanistickými a architektonickými vlastnostmi v exteriéru (hmotou, proporcemi, vzhledem fasády a podobou okenních výplní), který stále odpovídá někdejší podobě židovské čtvrti, ale také jednotlivými autentickými stavebními konstrukcemi i dochovanými povrchy v interiérech. K nim patří zejména klenby se štukovými profily, stropy s viditelnými trámy, omítané podhledy s fabiony a dekorativními prvky, krovová konstrukce střechy a za architektonicko-historicky hodnotné je třeba považovat i dochované výplně otvorů.

„V současné době sice není vedeno správní řízení, ve kterém by bylo územní odborné pracoviště NPÚ vyzváno k odbornému vyjádření v této věci, nicméně z hlediska ochrany památkových hodnot historického jádra města se jedná o jeho významnou součást, a proto v nedávném svém písemném vyjádření odborná organizace konstatovala potřebu zachování hodnotných částí objektu,“ podotkla mluvčí památkářů Ilona Ampapová.

Současný nový vlastník zvažuje další postup, co s objektem dál. „Rozhodně nebudu dávat soukromé peníze za projekt rekonstrukce objektu, který vlasně nejde zachránit,“ uvedl vlastník objektu.

Stát převedl objekt ješivy na město Třešť v devadesátých letech, město ho poté prodalo soukromému vlastníkovi. Pak přišel další prodej současnému vlastníkovi, který zvažuje co s objektem dál.

„Na objekt v tuto chvíli pohlížíme jako na objekt památkového zájmu, který je součástí městské památkové zóny Třešť,“ uvedla mluvčí Ampapová.

Najít rovnováhu mezi zájmy soukromého vlastníka a zájmy památkářů bude úkolem pro Stavební úřad jihlavského Magistrátu. Současný majitel potvrdil zájem požádat o povolení demolice, pokud se nepodaří dům zachránit.