Uherčice zažijí spor o dobrý život Stobera a poctivé zemědělství Koláře

Aktivisté ze Spolku za dobrý život na Jemnicku podali soudní žalobu na změnu Územního plánu obce Uherčice u Hospodářského dvora Mitrov, kde by chtěl zemědělský holding Rhea obnovit zemědělskou činnost.

Mezi mluvčím aktivistů a zastupitelem Jemnice Karlem Stoberem a majitelem Rhea holdingu Josefem Kolářem panuje napjatá situace. Aktivista Stober přišel o osobní dobrý život a prosperitu po té, kdy na řadě míst v okolí Jemnice skončily pachtovní smlouvy Rhea holdingu na hospodaření s pozemky aktivisty Stobera. Stober mnohdy nemá na pozemky mluvčí jemnických aktivistů jiný přístup než přes pozemky Rhea holdingu. Jinými slovy může mluvčí jemnických aktivistů začít sklizeň až jako druhý, jinak mu hrozí žaloba za poškození úrody na polích v majetku Rhea holdingu. V minulosti také Stober dokázal zlikvidovat i přechodně chráněnou plochu se vzácnými mravenci (více zde).

Nyní bude řešit krajský soud v Brně spor o „dobrý život“ aktivistů Spolku za dobrý život na Jemnicku a snahu o „poctivé zemědělství“ v Uherčicích, asi pětadvacet kilometrů od Jemnice. „Dobrý život“ je slogan místních aktivistů z Jemnice, často ale jde o osobní dobrý život jejich hlavního aktivisty Karla Stobera. „Poctivé zemědělství“ je slogan zemědělského holdingu Rhea ve vlastnictví Josefa Koláře. Kolář v česko-rakouském pohraničí obnovuje zanedbané zemědělské objekty.

Například obec Ctidružice při obnovení zemědělské farmy obdržela největší dar v historii obce (více zde), podobný dar obdržela i obec Starý Petřín při otevření výrobny krmných směsí (více zde), který obec použije na opravu hřbitovní zdi.

Po té, kdy aktivisté v čele s Karlem Stoberem zmařili Kolářův záměr vybudování moderního potravinářského závodu v Jemnici, přesunul Kolář celý záměr do Jindřichova Hradce (více zde). Jindřichův Hradec očekává růst zájmu dělníků nového potravinářského závodu o stavební pozemky pro rodinné domku.

Aktivisté ze spolku Za dobrý život na Jemnicku se nyní soudní žalobou pokouší napadnou záměr obnovení hospodářského dvora Mitrov vzdušnou čarou víc než kilometr od jihomoravských Uherčic.

Návrh na pořízení změny územního plánu obsahoval i stanoviska dle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona, tj. stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (odboru životního prostředí KrÚ JMK) a stanovisko krajského úřadu jako příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny. Odbor životního prostředí KrÚ JMK posoudil navrhovaný obsah změny a vyloučil, že by mohla mít významný
vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Krajský úřad JMK, konkrétně jeho odbor životního prostředí, jako příslušný úřad neuplatnil k obsahu změny požadavek na posuzování jejího vlivu na životní prostředí.

V rámci farmy bude uplatněna moderní technologie pro chov brojlerů. Hlavními znaky navrhovaného řešení jsou technická a technologická jednoduchost provozu. Kapacitní řešení zohlední velikosti navržených hal, přípustné umístění počtu kuřat na 1 m2 plochy stájí,zohledněny budou kontrolní výpočty z hlediska ochrany ovzduší, rozptylové studie a návrh ochranného pásma chovu. Prostor je dobře dopravně dostupný (obslužná komunikace lemovaná vzrostlými listnatými stromy po obou stranách této komunikace). Lokalita je v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, nejbližší ucelená zástavba obce je ve vzdálenosti 1,5 km v severozápadním směru.

Důvodem pro pořízení změny územního plánu byl záměr společnosti rozšířit provoz
stávajícího zemědělského areálu Mitrov u Uherčic. Návrh na pořízení změny územního plánu
obsahoval i stanoviska dle § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona, tj. stanovisko
příslušného orgánu ochrany přírody (odboru životního prostředí KrÚ JMK) a stanovisko
krajského úřadu jako příslušného úřadu k navrhovanému obsahu změny. Odbor životního
prostředí KrÚ JMK posoudil navrhovaný obsah změny a vyloučil, že by mohla mít významný
vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Krajský úřad JMK, konkrétně jeho
odbor životního prostředí, jako příslušný úřad neuplatnil k obsahu změny požadavek na
posuzování jejího vlivu na životní prostředí.

Dvůr s panským domem Mitrov vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy uherčické panství vlastnili Berchtoldové. Od poloviny 18. století zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po 2. světové válce byl dvůr přeměněn na vepřín.

Dvůr Mitrov se nachází na jihozápadě Moravy nedaleko Uherčic u silnice směrem na Podhradí nad Dyjí dva kilometry od rakousko-moravské zemské hranice. Kolem dvora prochází zelená turistická trasa a dálková cyklistická trasa Greenways Praha-Vídeň. Hospodářský areál dvora je v soukromém vlastnictví a není veřejně přístupný.

Hospodářský dvůr od počátku náležel k zámku v nedalekých Uherčicích. Areál vznikl snad ve 2. polovině 17. století, kdy panství vlastnili Berchtoldové. Součástí dvora měl být údajně i lovecký zámeček, který se však v žádné odborné literatuře neuvádí. Pravděpodobně zde byla lesní správa, protože na loveckou minulost objektu poukazuje jelení hlava nad vchodem. Areál byl původně čtyřkřídlý s nádvořím. Vstup byl situován v severním křídle, v němž se nacházela správa dvora s byty úředníků.

Od poloviny 18. století, kdy Mitrov již vlastnili jeho poslední majitelé Collaltové, zde fungoval teletník s byty panských úředníků. Po druhé světové válce byl panský dvůr Mitrov přeměněn na velkokapacitní vepřín.