Tušení souvislosti: Masakru na Budínce předcházel útok ordnerů na české sedláky

Poválečnému masakru na louce Budínka zřejmě předcházely projevy národnostní nevraživosti mezi místními Čechy a Němci. Před několika lety objevila Policie České republiky na louce u Dobronína lidské ostatky v hromadném hrobě. Potvrdila se pravdivost líčení poválečných událostí masakru německých obyvatel z okolí Dobronína v knize německé spisovatelky Hermy Kennel „Bergersdorf“ .

V těsném sousedství Dobronína byla osada Německá Střelecká ( tehdy Deustche Schützendorf – dnes součást Dobronína). V Dobroníně vedle sebe žili čeští i němečtí sedláci, většina statkářů byla německé národnosti. Dobronín i sousední vesnice patřily do německého národnostního Jihlavského jazykového ostrova (Iglauer Sprachinsel).

Louka na Budínce – místo poválečného masakru obyvatel německé národnosti

V noci z 10. na 11. června 1939 kdosi rozbil kamenem okna u tří místních sedláků české národnosti: Václava Hintenause, Františka Nováka a Františka Bártla.

Po oznámení incidentu četnickou stanicí na Oberlandrát v Havlíčkově Brodě přijelo incident vyšetřovat pět úředníků a čtyři členové Schupo (Schutzpolizei). Zjistili, že se krátce před incidentem konala schůze místních ordnerů v hostinci Janko.

Velitelem místního oddílu SA (Sturmabteilugen) byl učitel Altrichter z Dobronína. Vyšetřovatelům označil jako pachatele útoku kočího Wenzela Weinfurtera, který se posléze přiznal k útoku na domy českých sedláků.

Jako spolupachatelé Weinfurtela byli  odvezeni do vyšetřovací vazby ve vězení v Havlíčkově Brodě ještě kominík Franz Görner a kočí Neubärtl. Pachatelé se ve vyšetřovací vazbě doznali k útoku na obydlí českých sedláků. Jako důvod svého činu uváděli předchozí útlak Čechů v období Československé republiky.

Trojice německých výtržníků byla ve vězení až do amnestie říšského kancléře Adolfa Hitlera ze dne 9.9.1939. Krátce po vyhlášení amnestie byli propuštěni.

Červen 1939.