Tušení souvislosti: lesní bunkry odbojové skupiny „Rada tří“

V lesích Českomoravské vysočiny desítky let stojí bez povšimnutí zbytky podzemních bunkrů ilegální skupiny „Rada tří“. Stojí v lese u Netína, Zadního Zhořce nebo nedaleko Čeňkova u Třešťě. V Třešti působil ilegální spolupracovník Rady tří Jaroslav Smolín (krycí jméno Mácha). Práce odbojových skupin začínala podle stejného scénáře: v lese za vesnicí postavili místní lidé bunkr.

Netínský bunkr zachránil parašutistu z Anglie

Důmyslně postavený bunkr nedaleko netínské hájovny zachránil život parašutistovi z Anglie po náhodné přestřelce s Gestapem v červnu 1944. Po krátké přestřelce s úředníky Gestapa byl Josef Gemrot zasažen do hrudi. Utekl do lesa, odklopil jeden z pařezů, který byl přidělán na pantech a vklouzl úzkým vchodem do podzemního bunkru. Tady přečkal první hodiny po přestřelce s Gestapem. Maskovaný vchod i bunkr splnil svůj úkol. Parašutista Gemrot pokračoval v plnění úkolu.

Bunkr u Zadního Zhořce

Necelý měsíc po přestřelce u Netína našlo Gestapo další bunkr. Stál nedokončený v lese nedaleko obce Zadní Zhořec necelé tři kilometry od bunkru u Netína. Kdo a proč postavil bunkr u Zadního Zhořce je dodnes záhadou.

Vymyšleno „Radou tří“

Lesní bunkry byly základnami ilegální organizace „Rada tří“ a zároveň prvními známkami aktivity odbojového hnutí. Jejich výskyt v krajině Českomoravské vysočiny je pak svědectvím ilegální práce místních lidí.