Tajemství vlády ČSSR: klid bunkru S7 střežily rakety KRUG i KUB

Dvoupatrový podzemní bunkr S7 v Třešti na Jihlavsku i jeho menšího bratra o kus dál střežily před nečekaným vzdušným útokem nejmodernější systémy protivzdušné obrany ČSSR. Šlo o systém poloautomaticky naváděných raket v kódu Varšavské smlouvy 2K11 Krug v kódu NATO „SA-4 Ganef“. 

Raketový komplet Krug měla jako jediný útvar ČSLA ve výzbroji 82. protiletadlová brigáda. Činnost brigády podléhala režimu „PTZD-ZRU“: Přísně Tajné – Zvlášně důležité. Zvláštní režim utajení. Brigáda vystupovala navenek jako spojovací útvar. Mírová posádka v kasárnách Jihlava-Pístov. Lesní komplex za pístovskými kasárnami pokračuje na jih kolem Salavic, Jezdovic , Třeště až k Pavlovu umožňoval brigádě skryté zaujetí palebného stanoviště na Vraní hůrce u Vílance. Od vládního bunkru S7 bylo palebné stanoviště systému KRUG vzdáleno pouhých osm kilometrů vzdušnou čarou. Výškový dostřel raket Krug byl od dvou set metrů výšky až do výšek přes dvacet kilometrů.

Rakety systému KRUG

Samotná protiletadlová řízená raketa 3M8 je dvoustupňová. První stupeň je tvořen čtyřmi startovacími raketovými motory 3Z5, které jsou umístěny po stranách trupu. Ty při odpálení rakety hořely asi 8-10 sekund a poté byly odhozeny. Pak byla raketa navedena do blízkosti cíle.  Ve vzdálenosti menší než padesát metrů od letícího cíle raketa explodovala. Pravděpodobnost zasažení cíle jednou raketou měla činit 0,8.

Vrtulníky a rakety by zahnal KUB

Pokud by se nepřítel pokusil objekt S7 ohrozit vzdušným útokem z malé výšky, dostaly by se ke slovu rakety  2K12 M3 KUB. V kódu NATO „SA6-Gainful“ , který je určen k ničení letounů, křídlatých raket, vrtulníků a ostatních vzdušných cílů létající v malých a středních výškách v rozmezí 100 až 11 000 m, ve vzdálenostech 3 až 24 km, při rychlostech cílů do 650 m/s. Letící cil by byl zničen tlakovou vlnou a střepinovým účinkem bojové hlavice řízené rakety o hmotnosti 56 kg, vybavené radiolokačním přibližovacím zapalovačem.

Ve vojenském slangu je raketový komplet KUB známý pod označením „tři prsty smrti“, podle počtu raket na odpalovacím transportéru.

Palebné stanoviště raket KUB bylo ve vzdálenosti asi tří kilometrů uprostřed lesního komplexu zvaném „Pouště“. Vždy po dobu tří týdnů držela jedna baterie Kubů hotovost na Pouštích jako stálé stanoviště protivzdušné obrany státu (PVOS).

Tři prsty smrti jsou rakety KUB

Pokud by studená válka v sedmdesátých a osmdesátých letech hrozila přerůst ve válečný konflikt, byl by bunkr S7 obsazen posádkou asi dvěstěpadesáti osob. Sloužil by patrně pro účely nejvyššího velení státu. K plné aktivaci objektu S7 naštěstí nikdy nedošlo.