Svoboda tajné volby a prokletí veřejné volby o osudu politiků

Veřejnost si již několik let „špitá“ o „seznamu“, který si vede pan prezident jakožto důsledek své první neúspěšné prezidentské volby, v kterých ho zradili vlastní lidé. Zná je jmenovitě. Nebyl to jeho první seznam…

Takovéto seznamy „nežádoucích“ osob jsou důsledkem veřejných voleb v případě, že zákonodárce/zastupitel se rozhoduje mezi svým svědomím a mezi stranickou disciplínou.

Ještě před pár lety jsem si naivně myslel, že je to právě veřejná volba, která je ta správná. Uplynulo pár let a je zřejmé, že to co je transparentní může být někdy i cestou do pekel.

Navíc, je to úžasný nástroj na manipulaci veřejného mínění, v němž vyniká bývalý primátor . Právě ten dokázal v roce 2008 přes noc zvrátit všechny domluvy na magistrátu a došel k moci tajnou volbou. Jakožto první počin v roce 2010 zavedl volbu veřejnou. A dnes je to právě on se svojí partičkou kdo je největší odpůrce tajné volby, bez které by se nikdy nedostal k moci.

Když se podíváte na jednací řády zastupitelstev větších měst či krajů zjistíte, že tajná volba jednoznačně převažuje. Je svobodnější a více záleží na osobní odpovědnosti.

Současná opozice na jihlavské radnici se snaží jenom o  návrat právě k demokracii –  aby všichni zastupitelé měli skutečně svobodnou volbu vyjádřit svůj vlastní názor. Po víc než ročním působení členů Rady je snad zřejmé, kdo už přesluhuje nebo ani sloužit pořádně nezačal. Protože práce komunálního politika pro město je služba – nikoliv služba sám sobě, ale služba městu. To však pár pánů v čele města dodnes nepochopilo – a Jihlava trpí.

Jediné co by tuto přehlídku sebestřednosti možno změnit je tajná volba, v níž by zastupitelé dostali šanci se vyjádřit v souladu se svým svědomím, zastupitelským slibem a zákonem, nikoliv  pouze stranickým závazkem. V momentě, kdy převáží závazek straně – tak zbývá už jenom přemalovat radnici na červeno.