Stanovisko SOKR kraje Vysočina k umisťování větrných elektráren na Havlíčkobrodsku

Strategie ochrany krajinného rázu je novým koncepčním dokumentem Kraje Vysočina pro povolovací proces výstavby větrných elektráren na Havlíčkobrodsku (více zde). V oblasti mezi Havlíčkovým Brodem a Chotěboří plánuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje výstavbu desítek větrných elektráren.

Velká oblast krajinného rázu na Havlíčkobrodsku se rozprostírá v severní a střední části Kraje Vysočina.
Osu oblasti Havlíčkobrodska ve směru východ – západ tvoří místy otevřené údolí Sázavy a údolí Šlapanky.
Specifická jsou další hluboká údolí směřující většinou kolmo k údolí Sázavy. Reliéf má většinou charakter členité pahorkatiny bez výrazných krajinných předělů přímo v oblasti, jednotlivé krajinné prostory oddělují místní horizonty.

Krajina je poměrně pestrá, údolí Sázavy je mírně asymetrické, s nižšími, ale strmějšími svahy na pravém břehu, a mírnějšími vyššími svahy na břehu levém. Zde oblast dosahuje k vyvýšeninám centrální Vysočiny a evropskému rozvodí. Krajinné dominanty zastupují vrcholy některých kopců nad údolím Sázavy nebo Šlapanky (Strážky, Rosička a Vysoká v kategorii B, Žebrákovský kopec). Zbytky historického členění krajiny jsou spíše výjimečné.

Oblast je velmi bohatá na kulturněhistorické dominanty, které se pohledově výrazně uplatňují (díky vyvýšené poloze nebo pro otevřenost údolí Sázavy). Především jde o vizuálně spektakulární kostel sv. Víta v Havlíčkově Borové (dominanta kategorie A), dále o sakrální stavby v historických centrech měst a některých obcí (Polná, Havlíčkův Brod, Přibyslav, Šlapanov, Dolní Krupá, Jamné, Zhoř – kategorie B), případně mimo obec (kaple sv. Anny u Pohledu). Místa krajinného rázu, kterých SOKR v oblasti vymezuje 10, se buď překrývají s okolím uvedených dominant, nebo se jedná o přírodní charakter některých údolí se specifickými místy krajinného rázu (Sázava, Šlapanka, Dlouhoveský potok).

Sídelní struktura je poměrně rozmanitá. Celkem pravidelnou síť středně velkých sídel s přirozenými centry (Havlíčkův Brod, Světlá nad Sázavou, Polná, Přibyslav) místy pozměňují drobnější sídelní struktury (vísky v okolí Světlé nad Sázavou a Krásné Hory, dvory v okolí Havlíčkova Brodu), případně prvky vrcholně kolonizačních lánových vsí (v okolí Pohledu). Samoty a izolované sídelní jednotky se vyskytují výjimečně. V severní a východní části oblasti je relativní vzdálenost mezi sídly nad 2,5 km, jinak je menší.

Prostory jsou výrazně odlesněny často i na místních horizontech, což zvyšuje vizuální prostupnost celé oblasti. Většina oblasti má oproti sousedícím oblastem nižší nadmořskou výšku a je z okolních
vyvýšenin dobře viditelná (předěl Blažkov, soustava předělů v okolí Úsobí a Herálce, Lipnice
nad Sázavou, Melechov).

Umístění větrných elektráren je vyloučeno v místech s hustější sídelní strukturou, v místech vizuální kolize
s kulturněhistorickými dominantami, ale i přírodními dominantami sousedních oblastí
krajinného rázu (v dosahu zřetelné viditelnosti).

Za splnění dalších podmínek by z pohledu ochrany krajinného rázu bylo možné připustit umístění větrných elektráren v části Havlíčkobrodska severně od údolí Sázavy v místech zarovnaných povrchů či povrchů ukloněných severním směrem.

Strategie ochrany krajinného rázu Vysočiny definuje výstavbu větrných elektráren na Jihlavsku jako krajně nežádoucí (více zde), naopak na Želetavsku jako možnou (více zde).

Strategie SOKR pro Jihlavsko zde, Želetavsko přímo zde, okolí vrchu Křemešník přímo zde, Pelhřimovsko přímo zde, Humpolecko přímo zde, okolí Bohdalova přímo zde, Bystřicko a Novoměstsko přímo zde, Křižanovsko a Velkobítešsko přímo zde, Třebíčsko a Velkomeziříčsko (přímo zde), Moravskobudějovicko přímo zde, Telč a okolí přímo zde, vrch Javořice s okolím Počátky a Žírovnice přímo zde.

Negativní stanovisko Komory obnovitelných zdrojů (OZE) je přímo zde.