Soud zamítl žalobu obyvatel proti změně územního plánu Nové Říše

Městys Nová Říše může změnit polohu zamýšlené čistírny odpadních vod a tím ušetřit při výstavbě částku kolem osmi milionů korun. Krajský soud zamítl žalobkyně z řad místních obyvatel na zrušení změny územního plánu.

Zamýšlená nová čistírna odpadních vod bude sloužit pro městys Nová Říše a přilehlé obce Bohuslavice a Vápovice. K umístění čističky má dojít do prostoru bývalé vodní nádrže (původně vymezená plocha pro její obnovu zrušena z důvodu obnovy vodní nádrže Okrouhlík), což podle názoru krajského soudu díky zachovalému tělesu hráze a okolnímu porostu zajistí přirozenou prostorovou a pohledovou bariéru na ČOV, která by měla být vystavěna pouze do výšky několika metrů, a to za použití přírodních materiálů. Lze se tedy podle verdiktu krajského soudu ztotožnit se závěrem městyse Nová Říče jako odpůrce podloženým souhlasnými stanovisky dotčených orgánů, že nebude v důsledku výstavby ČOV v rámci nové lokality zasažen dosavadní krajinný ráz.

Podle soudu je sice pravdou, že je v rámci vymezení základní koncepce rozvoje území v územním plánu uvedeno, že bude městys Nová Říše rozvíjen podle motta „Nová říše – centrum pohody ducha i těla v krásné a harmonické krajině Vysočiny“. Jedná se však pouze o obecnou deklaraci rozvoje územního plánování vztahující se na celé území městyse, ze které nelze ad absurdum dovozovat nepřípustnost jakéhokoliv stavebního záměru ve veřejném zájmu, přestože se z podstaty věci může v určité míře dotýkat dosavadního uspořádání krajiny, místní zástavby a individuálních zájmů některých obyvatel.

Žalobkyně spolu s dalšími devíti novoříšskými obyvateli poukázala na skutečnost, že si místní obyvatelé dotčené pozemky pořizovali za účelem bydlení, podnikání či rekreace s vědomím toho, že se jedná o klidnou lokalitu městyse, která byla dokonce v původním znění územního plánu vymezena jako biocentrum bez možnosti jakékoliv výstavby.

V tomto ohledu dal krajský soud žalobkyni za pravdu v tom, že musí být územní plán s ohledem na svoji povahu, jakožto základní koncepce rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, založen na kontinuálním a ze strany místních obyvatel předvídatelném rozhodování o využití území.

Na druhou stranu však podle soudu nelze dospět k závěru, že nemůže docházet při zachování výše uvedených zásad k dílčím změnám obsahu územního plánu, a to v návaznosti na vývoj podmínek v dané lokalitě či aktuální potřeby územně samosprávného celku a jeho obyvatel. K tomu je vhodné doplnit, že se v případě změny č. 2 územního plánu městyse Nová Říše ohledně nového umístění ČOV nejedná o rozhodnutí zastupitelstva, které by žalobkyně nemohla předvídat.

Podle krajského soudu nelze opomenout specifickou povahu ČOV, jakožto stavby, která je vlivem procesu čištění odpadních vod přímo spojena s produkcí nepříznivých vlivů imisí (zápach, hluk, vibrace apod.), jejichž intenzita souvisí s technickou funkcí a kapacitou daného zařízení, včetně způsobu obsluhy. Z toho důvodu nelze podle názoru krajského soudu a priori zpochybnit tvrzení žalobkyně, že bylo do jejího vlastnického práva k dotčeným pozemkům zasaženo jen proto, že s nově vymezenými plochami pro stavbu a obslužnost ČOV bezprostředně nesousedí.