Senátor Vystrčil (ODS): Na dobrém vodárenském řešení se musí shodnout Jihlava a SVAK jako partneři

Senátor Vystrčil si všiml poklesu obecné vůle představitelů samospráv rozhodovat v zájmu obce selským rozumem a naopak všechny dohody si samosprávy nechávají posvětit právníky.

Senátor Miloš Vystrčil

Jak se díváte na vodárenskou problematiku?

Po listopadu 1989 vznikl SVAK Jihlavsko, který vlastní Vodárenskou a.s. Jeho největším členem byla Jihlava. Hodně současných problémů může být způsobeno právě tím, že v době svého ještě nekonfliktního členství  Jihlava neprosazovala dost silně ve SVAku svoji vůli a své názory. V poslední době se Jihlava snaží situaci vyjasnit a narovnat. První možností je, že Jihlava ze SVAKu odejde, jinou možností je, že ve SVAKu zůstane a získá tam podstatně silnější roli. Jak sleduji situaci, tak se zdá, že už je rozhodnuto, že se Jihlava osamostatní. Teď jde o to, aby to bylo s co nejmenšími ztrátami pro obě strany.

Co se týká zajištění dodávek pitné vody a stanovení ceny, domnívám se , že na pitnou vodu a zajištění jejích dodávek bychom měli pohlížet jako na veřejný statek. Nemělo by tedy dojít k tomu, aby trh s vodou většinově ovládly soukromé subjekty. V případě vzniku například regionálního monopolu v podobě soukromého subjektu by totiž vznikla nebezpečná situace. Monopol by pak držel v šachu města a obce regionu, a tím i jejich obyvatele, kteří by neměli například z hlediska dodávek a nákupu vody na chod domácností alternativu.

Elektřinu vyrábí soukromé subjekty a nikomu to nevadí?

U nás elektřinu vyrábí soukromé subjekty jen zčásti. Ale hlavně poměrně jednoduše elektřinu přesunete z jednoho konce státu na druhý nebo ze zahraničí. S elektřinou se obchoduje na burze. V případě vody to tak není. Pitná voda a organizace její distribuce má v tomto smyslu  charakter veřejného statku mnohem jednoznačněji než je tomu u výroby a distribuce elektřiny, kde konkurence existuje.

Jste občan a zastupitel Telče, po odchodu Jihlavy největší členské obce SVAKu. Máte informace o fungování SVAKu?

Zatím nemám dojem, že bychom nedostávali adekvátní informace o činnosti SVAKu. Občan nebo zastupitel Telče má ve SVAKu svého zástupce a tím je pan starosta Fabeš. Vnímám to tak, že se snaží usilovně zabezpečit dobré fungování SVAKu.

Jako profesí učitel byste oznámkoval starostu Telče za řízení SVAKu jakou známkou?

Dlouhodobě je pan starosta Fabeš člověk, který své funkce vykonává zodpovědně. Nemám důvod nevěřit tomu, že stejně tak jedná i při zastupování ve SVAKu.

Po stranické linii jste krajský předseda ODS. Řeší se voda i po stranické linii?

Ano, bavíme se o tom občas i na stranické půdě. Osobně mám pocit, že město Jihlava a další města, která odešla ze SVAKu se bohužel nemohou se SVAKem dohodnout na „vodárenském rozvodu“ a že stále významnější roli a vliv získávají právnické kanceláře. Někdy mám dojem, že je otázkou, jestli je v zájmu dobře placených právnických firem, aby spor skončil rychle. Zdůrazňuji, že jde o můj dojem.

Cítíte, že půjde vyřešit vodárenské problémy bez toho, aby se šlo k soudu?

Moc bych si to přál. Mohlo by se to podařit, ale nejsem prognostik.Když sleduji snahu primátora Chloupka a starosty Fabeše, věřím, že je pořád šance, že se problém podaří vyřešit bez soudu.
Na druhé straně, věci příliš nenahrává atmosféra ve společnosti:
Představitelé samospráv dnes pracují pod velkým tlakem a mají často strach prosazovat dohodnutá třeba kompromisní řešení. Mají stále větší strach rozhodovat selským rozumem, bez porady s právní kanceláří nebo bez právní analýzy za zády. Bojí se, že někdo prohlásí, že dohodnuté „kompromisní řešení“ poškodilo obec nebo město.  Pak může třeba následovat podání trestního oznámení a tahání představitelů samospráv po soudech. Strach a obavy představitelů samospráv rozhodovat potom paradoxně brání dohodám o rychlém řešení situace.

Problém je v opatrnosti politiků ve strachu před trestním stíháním?

Ještě před patnácti lety by například rozhodnutí zastupitelů o zbourání starého vybydleného domu a postavení dětského hřiště na jeho místě mohlo být opozičními politiky kritizováno jako špatné politické rozhodnutí, ale nikoho by nenapadlo je označovat za trestný čin. Ten, kdo rozhodoval, zda toto politické rozhodnutí zastupitelů bylo správné nebo špatné byl volič v dalších volbách. Dnes je situace jiná, politická rozhodnutí šetří orgány činné v trestním řízení. V nadsázce jsem se dnes dostali do situace, kdy hrozí, že orgány činné v trestním řízení budou na základě trestního oznámení posuzovat, zda bylo správné silnici vydláždit nebo položit kostky nebo zda bylo hospodárné a v zájmu obce v obci otevřít muzeum nebo opravit za obecní peníze kapličku, která dokonce obci nepatří. Proto si dnes zejména představitelé větších měst ke všemu raději zvou  renomované právní kanceláře, se kterými se radí a které samozřejmě musí i odpovídajícím způsobem zaplatit. Kouzelná věta právníků obvykle začíná:
Dobře pane starosto, udělejte to tak, jak chcete. Ale jako právník Vás upozorňuji, že Vám hrozí, že může někdo prohlásit, že byl porušen paragraf ten a ten trestního řádu… A tak se píší posudky, dělají analýzy a jedná se a jedná.

A to zabírá?
Může to být jedna z příčin, proč se řešení problému vody táhne tak dlouho.

Jak odbourat „strašení trestními paragrafy“ ?

 Za současného stavu společnosti dost těžko. Dochází bohužel k výraznému odklonu od zásady „řídit se selským rozumem“. Nikdo nechodí rád k soudům a policejním výslechům.

Roste ale bezpečnost prostředí. Všichni si dávají pozor…

Ano, tohle je určitý úspěch. Atmosféra nedůvěry, permanentní kontroly, sledování, zvyšování administrativy, vyplňování různých výkazů a hlášení je nepříjemná a samozřejmě roste i strach těch, co jsou náchylní podvádět. Otázkou vždy je, jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit. Když to dovedu ad absurdum, tak nejméně podvodů nastane v okamžiku, když každý z nás bude sledován a nahráván 24 hodin denně.

Dělají politici maximum pro řešení situace ve vodárenské situace?

Tak to si netroufám posoudit. Téměř vždy a v každé situaci by člověk mohl udělat obvykle více než udělal.

Jak by jste si přál budoucnost ve vodárenství?

Jeden scénář předpovídá odchod Jihlavy a společné fungovaní ostatních obcí v rámci SVAKu. Jiný scénář předpovídá rozpuštění SVAKu, osamostatnění členských obcí SVAKu a vznik nového subjektu. Určitě existují i další možnosti. Spolupráce obcí v mikroregionu nad společnými projekty považuji za dobrou věc. Někdy zase bývá  lepší, aby si obec zachovala v některých věcech samostatnost. U malých obcí bez vlastních zdrojů pitné vody si lze jejich samostatně fungování při zajišťování pitné vody jen obtížně představit.   SVAK fungoval desítky let dobře, pak přišla nespokojenost Jihlavy. Další společné fungování se v současnosti ukazuje jako neúnosné.

Dostáváte jako senátor podněty od občanů k situaci ve vodárenství?

Zatím kromě stížností na neustálý růst cen vody nikoliv. Voda občanům teče z kohoutků, tak to občané jako zásadní věc neřeší. Jako senátor nedostávám ani žádné zvláštní informace od SVAKu nebo Jihlavy.
Funkce senátora neznamená nárok na zvláštní informace z oblasti vodárenství.

Jihlava mluví o cenovém polštáři dvaceti korun ve vodném…

Doufám, že se v nejbližší době ukáže, jak to je. Od našeho zástupce ve SVAKu mám informaci, že vykalkulovaná cena je správná a poctivá.

Cítíte vůli se dohodnout?

Věřím oběma stranám, že mají vůli se dohodnout. V minulosti se mluvilo o tom, že za neschopností se domluvit jsou osobní antipatie primátora Vymazala (ODS) a předsedy SVAKu Vlacha (KSČM). Čas ukázal, že to nebyla pravda. Pan primátor Chloupek i starosta Fabeš jsou pánové, kteří k sobě osobní antipatie nemají a přesto se jim zatím také nedaří schůdné řešení nalézt.

V Jihlavě byla z vodárenského jednání se SVAKem odsunuta ODS. Je to dobře?

Především se ukázalo, že ODS si nedělala z vodárenské situace svoje předvolební téma pro komunální volby, ale že pan tehdejší primátor Vymazal řešil reálný problém. Problém bohužel zůstal a řeší ho jihlavský primátor z ČSSD.

Kdy se do toho zapojil náměstek Vymazal (ODS), posunulo by se to někam?

Neumím to odhadnout. Jak jsem již říkal, je to i o vlivu, který mají právní kanceláře obou stran. Budu se do určité míry  opakovat, ale někdy mi to trochu připadá, že na obou stranách vodárenského problému rezignovali politici na hledání rozumných řešení a spíše naslouchají svým právníkům. Jestli se do toho dá razantně vstoupit a věc rychle vyřešit, to neumím říci. Situace je již hodně komplikovaná a zatížená řadou dílčích problémů.

Jakou máte představu o dobrém řešení vodárenského problému?

Je to takové řešení na kterém se Jihlava a SVAK Jihlavsko shodnou jako partneři. Vždy, když se v minulosti finalizovala obecná dohoda, byl nakonec největší problém dle mých informací v dohodě o samotné konkrétní realizaci, kterou měly zajistit úředníci a právní kanceláře. Vždy se najednou objevily nové nevyřešené problémy. A tak se začíná znovu a znovu. Je na politicích, aby našli vůli a odvahu to změnit