ŘSD se pokusí sladit zájmy pojišťoven a státu při odstraňování nehod

Motorista platí státu dálniční známku a mýto, aby mohl jezdit po placených úsecích silnic a dálnic (jejichž průjezdnost a sjízdnost by měl stát zajistit). Současně motorista platí povinné ručení pojišťovně, aby vůbec mohl vyjet a v případě nehody mu byla poskytnuta sjednaná asistence.

Sladit zájmy motoristů, státu a pojišťoven je nutné především při odstraňování nehod a dalších překážek silničního provozu kterými jsou nejčastěji vozidla po nehodách. Každá nehoda nebo překážka silničního provozu negativně působí na koncentraci řidiče při řízení (v mírnějším případě pouze „krade pozornost“ v horším případě pak zvyšuje stres řidiče za volantem a může být příčinou vzniku další nehody. Hodně řidičů se snaží současně řídit vozidlo i podávat dopravní informace ostatním řidičům na sociálních sítích.

Zákonný postup po nehodě, že je definována překážka provozu, která se musí odstranit a zda se jedná o překážku provozu musí určit policista. V okamžiku určení nastupuje požadavek jejího neprodleného odstranění, kdy první ve frontě je „původce překážky – majitel nebo provozovatel vozidla“ a pokud toho není schopen, tak pak správce komunikace / Ředitelství silnic a dálnic, potažmo stát , kterému platíme za známky a mýto. Ačkoliv je tento systém jasný a jednoduchý v reálu z mnoha důvodů nefunguje – v mnoha případech je problém na straně policie, kdy nedojde k formálnímu označení překážky provozu (neochota nebo nedostatek respektu od účastníků dopravní nehody), stejně tak je ale problém na straně pojišťoven, které si provozovatelé vozidel pro tyto případy platí.

Pojišťovny se chovají komerčním způsobem i když často veřejnosti marketingově tvrdí že „všechno zaplatí“, v reálu se snaží zajistit co nejnižší výslednou cenu / náklady. Často využívají levnější společnosti které nedodržují stejná pravidla jako na příklad společnosti, které jsou smluvními partnery ŘSD.

V minulosti se Ředitelství silnic a dálnic snažilo zřídit Centrální dispečink odtahů, odkud by se řídilo odstraňování překážek na úřední výzvu policie. Policie České republiky má dohodu s pojišťovnami zvanou „Memorandum“, podle které policisté volají informace o nehodě přímo na Nehodové centrum pojišťoven. Ředitelství silnic a dálnic jako správce komunikace je mimo hru.

ŘSD se dostává částečně mimo hru. Má své smluvní partnery z řad odtahových složeb, kteří činnosti nutné k odstranění překážky vykonávají v požadované kvalitě, kdy jde o zájem státu o zprovoznění komunikace. Naproti tomu pojišťovna „pouze“ garantuje asistenční služby, tj. „odtažení“ vozidla nebo toho co z něj zbylo (vraku), ale např. uklizení komunikace apod. už často jejich výkladu s nehodou nesouvisí a to ať udělá nebo zaplatí někdo jiný…

Za stálou spolupráci a informace o nehodách je Policie ČR odměňována pojišťovnami z Fondu zábrany škod, který pojišťovny plní z peněz zaplacených z povinného ručení. Na jednu stranu tak pojišťovny nechtějí platit, na druhou stranu ale mají dostatek finančních prostředků od motoristů. Možná by se to mohlo propočítat jak by to vyšlo kdyby pojišťovny snížili financování fondu a raději pořádně financovali odstranění překážek silničního provozu.

Přitom by stačilo zrušit policejní „Memorandum“ o spolupráci s pojišťovnami a důsledně vyžadovat vydávání úřední výzvy k odstranění překážky silničního provozu. Takovou výzvu má vydat policista na místě nehody řidiči, který překážku způsobil případně správci komunikace, pokud řidič není schopen samostatně překážku odstranit.. Problém je, že policista často uvěří provozovateli vozidla že jeho asistence bude dostatečná a pak se na místě nehody objeví nedůvěryhodná, ale levní odtahová služba. Přitom smluvní partner Ředitelství silnic a dálnic by byl na místě v řádu desítek minut – jsou to profesionálové často začlenění do ostatních složek Integrovaného záchranného systému.

Pojišťovny se ovšem snaží řídit celý proces odstraňování překážek(pojišťovně nejde o primárně o rychlé odstranění překážky a obnovení silničního provozu, ale o celkové náklady na odtah a asistenci vozidlu po nehodě), což často způsobuje velmi významnou časovou prodlevu vzniklou vlivem používání málo výkonné techniky nebo nedodržování doporučených technologických postupů atd. Stále více odtahových služeb odmítá výjezdy dle vyžádání a ceníku pojišťoven v mimopracovní době a vyjíždí pouze na výzvy správce komunikace.

V mimopracovní době je zásah u překážky silničního provozu často jen otázkou odvozu nepojízdného vozu před brány autoservisu. Kompletní reálný systém pomoci motoristům v nouzi v mimopracovní době téměř neexistuje.

Změny systému odstraňování překážek na dálnicích je především otázkou budoucnosti policejní dohody s pojišťovnami o sdílení informací o dopravních nehodách.

Až stát donutí muže zákona v policejních uniformách striktně dodržovat zákon a řádně označovat překážky provozu a současně bude vyžadována vysoká kvalita společností zabývajících se odtahy vozidel, začne se blýskat na lepší časy.