Randetip Vysočiny: Větrný zámek se Zázračnou studánkou na Křemešníku

Vysočina má spoustu romantických míst, kam se vyplatí vyrazit ve dvou a užívat si romantiku. Takovým tipem na rande může být Větrný zámek na Křemešníku.

Větrný zámek je vlastně novodobou vilou postavenou ve stylu historismu. Tváří se jako středověká stavba, i když byl postaven jako rodinná vila prvorepublikového architekta Josefa Šejnosta.

Architekt Šejnost dal přednost stavbě vily na vrchu Křemešník před možností koupit si v Praze dům. Obytné jsou obě věže, spojené krytým parkánem.

V apartmánu Větrný zámek se dá po dohodě s majitelem i přenocovat (mikrovlnka a rychlovarná konvice součástí objektu), poutní hotel Křemešník s dobrou restaurací.

Větrný zámek je situován sedm kilometrů od Pelhřimova na Křemešníku jednom z nejvyšších vrcholů Českomoravské vysočiny. Podle dochovaného záznamu v pamětní knize spadl v roce 1555 pelhřimovský měšťan Matouš Chejstovský při útěku před lupiči do stříbrného dolu. Po návratu do Pelhřimova pak nechal na vrchu Křemešníku postavit dřevěnou kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. V roce 1652 došlo k přestavbě na dřevěnou kapli, kterou vysvětil pražský arcibiskup Arnošt kardinál Harrach.

Zároveň sem byly přeneseny ostatky sv. Kandida, sv. Uršuly a papeže sv. Martina. Postupně sem docházelo stále více poutníků, takže kapacita brzy přestala stačit. Proto v roce 1752 vznikl na místě kaple barokní kostel.

Kromě kostela poutníky přitahovaly i tři křemešnické studánky: Stříbrná studánka, studánka U buku a zejména Zázračná studánka (též Zlatá studánka), jejíž voda vyvěrá zpravidla od Vánoc do léta, jsou jí přisuzovány léčivé účinky a je slabě radioaktivní, což při skladování zabraňuje tvorbě bakterií.

Nad Zázračnou studánkou byla vystavena kaple a začíná zde Křížová cesta, stoupající na vrchol Křemešníku. Je zakončena jeskyní, která symbolizuje Boží hrob – v ní je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka, bratra Františka Bílka.

Na Křemešníku si může návštěvník užívat krásu samoty, jak ji popsal ve stejnojmenné knize kněz, spisovatel a kulturní organizátor František Bernard Vaněk, který působil na Křemešníku jako expozita působil v letech 1902–1907.