Pro výměnu tajemníka potřebuje ředitel Krajského úřadu objektivní důvod

Po komunálních volbách dojde k řadě měst a obcích Vysočiny k obměně politického vedení města. Součástí politických změn pak mohou být i úvahy o výměně dosavadního tajemníka novým zaměstnancem. K výměně tajemníka je ovšem nutný souhlas ředitele Krajského úřadu.

Ředitel Krajského úřadu Vysočiny Zdeněk Kadlec vysvětlil svůj postoj k úvahám o výměně tajemníků na radnicích v Kraji Vysočina.

Budete dávat souhlas k výměně tajemníka automaticky jen na základě žádosti nového vedení obecního úřadu nebo bude třeba uvést důvod?

První aspekt je aspekt právní. Odvolat tajemníka obecního úřadu je možné starostou obce s podmínkou předchozího souhlasu ředitele krajského úřadu. Výklady práva mohou být různé. Ministerstvo vnitra se ve svém doporučení vždy klonilo k takovému výkladu, který nejen že předpokládá existenci řádného a prokazatelného důvodu pro odvolání (především v případě porušování obecně závazných právních předpisů tajemníkem), ale dokonce i právo tajemníka na obhajobu (obdobně jako v případech správního řízení). Jako ředitel krajského úřadu plně ctím princip, že k vydání předchozího souhlasu s odvoláním tajemníka je existence objektivního důvodu nezbytná.

Druhý aspekt je požadavek na řádné fungování veřejné správy. V případě obcí je ze zákona starosta nejen statutárním zástupcem obce a hlavou obecní samosprávy, ale také vedoucím úřadu (na krajské úrovni je vedoucím úřadu ředitel krajského úřadu, právní úprava je v tomto ohledu pro kraje a obce poněkud odlišná). Je tomu tak proto, že menší obce nemají povinnost zřizovat pozici tajemníka obecního úřadu a také tuto pozici v praxi nezřizují (u nejmenších obcí s naprosto minimálním aparátem by to bylo nesmyslné a naprosto neefektivní).

Je zřejmé, že v případě dlouhodobého nesouladu mezi starostou a tajemníkem by mohl utrpět řádný výkon veřejné správy příslušnou obcí. Proto bych se v takových případech snažil navrhovat (a moderovat) jednak přiměřené  odložení řešení, jednak cestu dohody.

Odložení proto, aby byla příležitost pro obě strany dospět ke vzájemnému bližšímu poznání  stanovisek, záměrů a priorit, ke vzájemnému pochopení a porozumění. Často jsou totiž pohledy bez detailní znalosti rozsahu pravomoci a odpovědnosti tajemníka zatíženy předsudky a bývá prostor pro jejich korekci.

Cestu dohody bych pak navrhoval pro případ, že by k takovému porozumění a akceptaci nedošlo. Je to vždy lepší, než dlouho se vlekoucí spory působící nejistotu a oslabující obec samotnou i oba hlavní aktéry.