Případ „LETEC“: havlíčkobrodský velitel chystal obranu letiště před okupanty (srpen 1968)

Osobní akce velitele havlíčkobrodského letiště Vladimíra Chadalíka mohla spustit válku mezi vojsky Varšavské smlouvy a NATO v srpnu 1968.

„Záměrem vojsk Varšavské smlouvy není okupace Československa, ale průchod neutrálním Rakouskem a útok na západní Německo!“

Tuto zprávu měl podle zjištění vojenské kontrarozvědky ČSSR předat západoněmecké zpravodajské službě vyšší důstojník Československé lidové armády jako přeběhlík, který uletěl do  Německa vrtulníkem.

Přeběhlíkovu zprávu obratem předali západoněmečtí špioni do Rakouska a Rakousko obratem uvedlo svou armádu podél československých hranic do stavu bojové pohotovosti. Třicítka tanků vyjela z Vídně, do bojových pozic u hranic jich dojelo jen šest.

Československá kontrarozvědka okamžitě zjistila jméno letce, který uletěl s vojenským vrtulníkem do ciziny: Vladimír Chadalík. Z letiště v Havlíčkově Brodě odletěl 21. srpna 1968 kolem třetí hodiny ranní. Po několikahodinovém letu přistál na dostihové dráze v německém Straubingu.

V Německu se zdržel jen pět dnů, během kterých byl vyslýchán orgány německých zpravodajských služeb.

Útěk velitele havlíčkobrodské vrtulníkové letky byl pro armádu doslova katastrofou: v obecné rovině znal všechna vojenská letišťě ČSSR i fungování leteckých útvarů. Z titulu své funkce velitele znal mobilizační plány své jednotky. Znal součinnost velitelských stanovišť letectva členských armád Varšavské smlouvy.

Po pěti dnech ho němečtí zpravodajci předali jugoslávskému diplomatovi. V Bělehradě se vytvářela exilová vláda ČSSR pod vedením místopředsedy vlády Oty Šika. Exilová vláda v Bělehradě se spojila 22.8.1968 s prezidentem republiky Ludvíkem Svobodou od kterého dostala instrukci, aby nic nepodnikala.

Podplukovník Chadalík měl být prostředníkem mezi exilovou vládou ČSSR a západoněmeckou vládou v Bonnu. Chadalík byl ochoten vykonávat jakoukoliv činnost, která by odvrátila okupaci ČSSR.

V Jugoslávii hovořil s ministrem zahraničních věcí ČSSR Milošem Hájkem. Hájek Chadalíkovi řekl, že v Bělehradě není nic platný a aby odjel domů.  Náhradní cestovní doklady měl od velvyslanectví vystaveny na jméno svého bratra Lubomíra, protože se obával zatčení při návratu do republiky.

Z Bělehradu odjel Chadalík poslední srpnový den roku 1968 vlakem do Vídně, druhý den byl odpoledne zpátky doma v Havlíčkově Brodě. Byl přeřazen k „zeleným“, ale ještě občas směl létat vrtulníkem jako pilot. Na jaře 1970 byl propuštěn do zálohy, v opilosti řídil osobní automobil. Současně mu byla odňata i udělená vyznamenání.

Pro vyzvědačství byl zatčen 11.11.1974.

Státní bezpečnost nasadila bytový odposlech

Z dokumentů Státní bezpečnosti vyplývá nasazení dlouhodobého odposlechu do bytu Chadalíkových. Přepis odposlechů založila Státní bezpečnost do spisu s poznámkou, že nesmí dojít k vyzrazení způsobu získání informací.

Vyzbrojte vojáky!

Ještě před svým odletem do Německa nařídil pplk. Chadalík kolem druhé hodiny ranní 21.8.1968 vydání samopalů vojákům základní služby. Munice byla napáskována do zásobníků na přistávací ploše letiště byly rozestaveny automobily. Havlíčkobrodské letiště bylo připraveno k obraně, proti obsazení vojsky Varšavské smlouvy.

Odletíme za velitelem?

Dva dny po odletu velitele útvaru plánovali havlíčkobrodští piloti odletět dalšími vrtulníky. I s manželkami. Do zahraničí plánovali vzít i manželku velitele Alenu Chadalíkovou. Letět měly dva vrtulníky Mi-4 a jeden Mi-1. K odletu nikdy nedošlo.

Mlčení

K zániku trestnosti jednání pplk. Chadalíka by došlo v případě, pokud by po svém návratu pravdivě vypovídal o kontaktech s cizími zpravodajskými službami v zahraničí. Státní bezpečnost nasadila do bytu Chadalíkových dlouhodobý odposlech z kterého zjistila podstatné informace, které Chadalík nedokázal vysvětlit.

Trest za úlet i alkoholismus

Podplukovník Chadalík bojoval na straně povstalců ve Slovenském národním povstání. Byl dvojnásobným nositelem medaile „Za statečnost“. Za neoprávněné použití vojenského vrtulníku byl odsouzen k náhradě spotřebovaného paliva ve výši 2.892,60 Kč. Z armády byl propuštěn pro alkoholismus, když byl zadržen za volantem s 2,7 promile alkoholu v krvi.

Za trestný čin neuposlechnutí rozkazu a opilství byl odsouzen ke čtrnácti měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na dobu dvou let. Státní bezpečnost použila dlouhodobý odposlech v bytě Chadalíka k získání informací o činnosti Chadalíka v zahraničí v srpnu 1968.

Za trestný čin vyzvědačství byl 10.7.1975 odsouzen na tři a půl roku nepodmíněně. I přes odvolání proti rozsudku byl trest 26.8.1975 potvrzen Nejvyšším vojenským soudem ČSSR. V. Chadalík však celý trest neodpykal, po uplynutí jeho poloviny požádal o prominutí zbytku a skutečně byl podmíněně propuštěn 11.11.1976.