Praha pije vodu z Želivky, na omezení hospodaření kolem přehrady nepřispívá

Přes milion obyvatel Prahy a Středočeského kraje je zásobováno vodou z údolní nádrže Želivka na Vysočině. „Praha jen pije vodu z Vysočiny, ale nepodílí se na náhradách za omezení zemědělské činnosti i života obcí v okolí přehrady,“ zaznělo na semináři o budoucnosti přehrady Želivka.

Podle hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka vznikne do několika týdnů pracovní skupina, v níž budou zastoupeny nejen příslušná ministerstva, ale také kraje a sdružení a už v únoru 2017 budou řešit první konkrétní problematiky související s produkcí čisté vody a ochranou vodního díla.

Ministr Richard Brabec v rozhovoru s hejtmanem Běhounkem

Ministr životního prostředí Richard Brabec informoval na semináři v Jihlavě o plánech Ministerstva životního prostředí ČR zafinancovat z prostředků OPŽP oprava úpravny vody Želivka. Letos bude podána žádost, v roce 2020/2021 by mohla být investice realizována.

„Cílem modernizace je pomoci zvýšit kvalitu vody, odstranit hormonální rezidua, antibiotika a pesticidy,“ informoval  ministr Richard Brabec. Představil i další dotační zdroje, které podléhají nebo podléhaly jeho ministerstvu a které mají pomoci především malým obcím:  Ministerstvo dotuje pořízení malých domácích čistíren odpadních vod, přes SFŽP za účasti obce si mohou majitelé nemovitostí v nejmenších obcí sáhnout až na 80 % nákladů.

„Klimatická změna dopadá i na Českou republiku, v posledních dvaceti letech jsme řešili spíše viditelné problémy – povodně. Sucho je problém plíživý, není tak sexy, není tak rychle mediálně zajímavé.  Není se co divit. V minulosti jsme vysušili miliony hektarů mokřadů, teď v krajině schází. Ještě před 14 dny bylo 50 % pramenů na území České republiky ve stavu kritického sucha, období sucha pravděpodobně zcela neskončilo. Opatření, se kterými v oblasti ochrany před suchem přichází ministerstvo životního prostředí a také ministerstvo zemědělství, mohou přinést efekt za šest měsíců, některé za šest let. V roce 2017 začínají platit nová pravidla pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury. Nově není možné, aby provozovatel uměle snižoval své náklady o odpisy majetku, který nevlastní. Také dojde k tzv. otevření smluv, ty budou muset být projednány příslušnými orgány – radou, zastupitelstvem a jejich obsah tak bude těmto znám,“ informoval na setkání ministr životního prostředí Richard Brabec.

Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík poukázal na fakt, že v letech 2014 – 2016 stát pomohl s investicemi do vodohospodářské infrastruktury ve výši cca tří miliardy korun, to představuje 700 km nových kanalizací, 600 km nové vodovodní sítě, 150 modernizovaných ČOV v malých obcích. V této souvislosti zdůraznil, že pro veškeré financování je třeba partnera – obec, starostu, kteří připraví kvalitní projekt a bude ho řídit a prosazovat. Za ministerstvo zemědělství upozornil na existenci programu na podporu malých vodních nádrží, který se týká nejen nádrží pro turistickou rekreaci, ale například i požárních nádrží a jejich údržby, tedy všech zdrojů zpomalující odtok vody. Ministerstvo zaznamenalo obrovský zájem a eviduje pozitivní efekt.

Na straně zemědělských společností se nejčastěji objevila v diskuzi výtka nad snižujícími se kompenzacemi za omezení při hospodaření na půdě v ochranných zónách, nedostatečná komunikace a zdůvodnění stále přísnějších opatření.