Popelka (ANO): Budu se nad sebou muset zamyslet aneb úvaha o mém střetu zájmu v kauze HZS

V posledních několika hodinách jsem se v článcích Občasníku, ale i v příspěvcích na diskusním fóru Dukly dočetl, že naprosto nepokrytě a bez skrupulí prosazuji projekt přestavby Horáckého zimního stadionu (dále jen HZS) vypracovaný kanceláří pana Žáka.

Co víc, vše dělám pravděpodobně zištně, protože s touto kanceláří léta spolupracuji. Pan radní David Beke, který na fóru Dukly vystupuje pod přezdívkou dbeke, jde dokonce tak daleko, že mne obviňuje z nenahlášeného střetu zájmu. Kolega Beke, pardon pouze anonymní pisatel dbeke, ve svém příspěvku dále uvádí mnoho argumentů, aby prosadil řešení své. Dbeke, ale zapomíná čtenářům sdělit několik drobných faktů a to například to, že se nechal nominovat do hodnotící komise jím prosazované architektonické soutěže. Což je funkce placená a to docela dost dobře. Dbeke také neuvádí, že naprostá většina jím uváděných argumentů byla již v minulosti naprosto rozcupován a to jako nerealizovatelná nebo nereálná.

Dbeke mi v tomto kontextu připadá jako malé dítě, které leží v supermarketu na podlaze, kope nohama a řve na celé kolo, že chce koupit červené lízátko. Pan radní Ing. arch David Beke upřednostňuje při výstavbě HZS krásu a účelnost nové stavby. To je jistě chvályhodné, jenže v Jihlavě máme přímé srovnání jeho slov a jeho práce. Kolega Beke je například autorem podivných železných siluet postav na náměstí. Ve skutečnosti jde o stojany na jízdní kola.

Zde přiznávám, že se mi jeho práce líbí. Taktéž nepopírám, že stojany mohou naprosto bezezbytku sloužit svému účelu. Jediný problém je ten, že na nich není poznat, že mají jako stojany na kolo opravdu sloužit a tak neslouží. Škoda, jejich realizace stále dost peněz z rozpočtu města. Obdobným architektonickým experimentem jsou průhledy do podzemí. Za ty sice kolega Beke nemůže, alespoň doufám, ale o dílo architekta za městské peníze, bezesporu jde. Nelze se proto divit, že k volné soutěži architektů na stavbu ryze technickou, jakou nový zimák bezesporu je, mám nebo lépe máme své výhrady.

Tak a zpátky k mému vztahu k zimáku. Kdyby kolega dbeke na zasedáních zastupitelstva dával pozor, tak by musel postřehnout, že jsem svůj pracovní vztah s kanceláří pana Žáka neopomenul oznámit. Co víc, nikdy jsem se s ním netajil a při rozhovorech se zastupiteli a zástupci města se o něm bavíme zcela otevřeně a to i v souvislosti s jinými projekty. Pro upřesnění uvádím, že jsem s panem Žákem nikdy nespolupracoval na projektech financovaných Jihlavou. Tedy ani na projektu HZS. Naše společné dílo je například nová budova VZP, která na rozdíl od stojanů svému účelu slouží. Co se týče zimních stadiónů, tak jsme spolupachateli například toho docela vychvalovaného v Telči.

Jako lobbista a politik se nad sebou budu muset opravdu vážně zamyslet. Prosazuji projekt, který si město objednalo, zaplatilo a který se dá v podstatě okamžitě realizovat. Provize z té nuly co do toho bude nutné vrazit, nebude asi nic moc. Tak snad příště. Taktéž se svým kamarádem Žákem domlouvám vznik společného týmu Buchta – Žák, který by rychle a odborně provedl případné úpravy stávající dokumentace. I zde zcela sobecky myslím hlavně na sebe. Chci totiž být jeden z těch, kteří ideálně ještě do prázdnin zvednou ruku pro a odstartují tolik očekávanou přestavbu HZS. O tom, že jsem v tomto směru naprosto bezpáteřní bestie, svědčí i poslední hlasování. Ten 18tý hlas byl totiž můj. Paradoxně nejvíc mi za něj vynadal samozvaný vládce fanoušků Patrik Priesol. Dle jeho názoru jsem jenom populista, který si na zimáku pouze buduje kariéru.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se sám nad sebou musím hluboce zamyslet a jít se stydět. Do politiky se přece chodí vydělávat. Myslet na lidi nebo na město, které mám rád je staromódní přežitek.

Radek Popelka