Pomoc a podpora hraběte Podstatzky-Lichtenstein českému odboji

Odbojová činnost proti okupantům by se v době Protektorátu Čechy a Morava těžko obešla bez podpory místních obyvatel. „Velkomeziříčtí komunisté budou jednou překvapeni, až se dozví jakou podporu poskytovala jejich rodinám hraběnka!,“ řekl na jaře 1944 odbojář Josef Pánek profesoru Grňovi. Grňa byl jedním z představitelů „Rady tří“, největší nekomunistické odbojové organizace na Vysočině. Počet bojovníků a podporovatelů „Rady tří“ byl kolem 34 000 osob, kteří se aktivně zapojili nebo věděli o odbojové činnosti.

Exilová vláda v Londýně se až na jaře 1944 dozvídá o existenci rozsáhlé odbojové sítě na Českomoravské vysočině. Výsadek CALCIUM nejdříve neuspěl na záchytných adresách dodaných Londýnem, parašutisté zamířili do rodiště člena výsadku Františka Širokého do Střížova u Luk nad Jihlavou.  Tady je místní lidé nasměrovali k odbojářům z „Rady tří“.

Výsadek CALCIUM do lesů na panství hraběte Aloise Podstatzkého ve Velkém Meziříčí. Hrabě Podstatzký podporoval český odboj finančně i morálně. Mezi partyzány měl krycí jméno „Zdeněk“. Na hájence hajného Pavlase u Netína pobývala „tetička z Blanska“ – manželka generála Vojtěcha Luži. Jen dospělí členové Pavlasovy rodiny znali její pravou totožnost. Před dětmi vystupovala jako příbuzná rodiny.

Hrabě Podstatzký zaměstnával na svém panství i dřevorubce Josefa Veselého z místní vesnice Zahradišťě. Na jméno Veselý měl vystavené krycí doklady major generálního štábu Karel Steiner. Německy znějící jméno se po okupaci Karlu Steinerovi nelíbilo, proto začal používat český přepis jména Štajner. Veselý-Štajner vybudoval celou odbojovou organizaci „Rada tří“. Po válce se stal zemským velitelem SNB.

Odboj hraběte Podstatzkého

Znak rodu Podstatzky-Lichtenstein na zámku Velké Meziříčí

Hned po uzavření českých vysokých škol zaměstnává hrabě Podstatzký na svém velkostatku vysokoškolské studenty, aby nemuseli na nucenou práci do Německa. Vysoký počet zaměstnávaných studentů neodpovídal potřebám velkostatku.

Hrabě Podstatzký například věděl také o hostech hajného Pavlase v hájovně na netínské hrázi. Odbývali se tu porady partyzánů, bylo zde i dostatek jídla. Třeba z černých porážek lesní zvěře hraběte Podstatzkého. Seník nedaleko Pavlasovy hájenky sloužil jako ubytovací hotel pro výsadek Calcium (více zde).  První hodiny po přestřelce s Gestapem přežil parašutista Gemrot v lesním úkrytu u hájenky na netínské hrázi.

Formálně byl majetek hraběte Podstatzkého zabaven 18.5.1945, neboť hrabě přijal roku 1940 německou národnost. Výslovně si ale vymínil od okupantů vymínil, že nemusí vstoupit do NSDAP a do správy jeho panství nebude zasahováno.  Tento krok hraběte Podstatzkého později ocenil ve svém prohlášení pro soud i Josef Grňa jako představitel „Rady tří“.

Místní národní výbor i Okresní národní výbor ve Velkém Meziříčí přezkoumal rozhodnutí o zabavení majetku hraběte Podstatzkého a rozhodl :

„Jmenovaného jest možno považovati za osobu české národnosti, která nepozbyla československého státního občanství.“

Národní spolehlivost hraběte Podstatzkého-Lichtenstein osvědčil Místní národní výbor Velké Meziříčí 27.8.1945.

Ministerstvo vnitra schválilo československé státní občanství hraběte Podstatzkého dne 30.11.1945 .