Partyzány u Leškovic zradil konfident Holejko, předválečný placený tajemník KSČ

Na konci března 1945 zlikvidovalo gestapo základnu partyzánské brigády „Mistr Jan Hus“ v lesích u Leskovic. O partyzánské základně se gestapo patrně dozvědělo od pražské spojky (více zde) . Pražskou spojkou partyzánů byl ukrajinec Nestor Holejko.

Nestor Holejko působil ve třicátých letech jako instruktor moskevského vedení III. internacionály a v Praze vykonával funkci instruktora. Později byl tajemníkem (placeným funkcionářem) KSČ pro obvod Praha-město i tajemníkem ÚV KSČ.

Od počátku okupace pracoval Holejko pro Sicherheitsdienst jako konfident pro záležitosti KSČ. Krycí jméno KALININ. Jeho cesty do Moskvy organizovala německá zpravodajská služba, cesty z Moskvy zpět do Protektorátu ruská rozvědka GRU.

V roce 1941 byl SD nabídnut jako konfident pro úřadovnu pražského gestapa. Do konce roku 1942 pracoval jako konfident v sektoru KSČ později v sektoru padákových agentů. Byl jedním z nejvýkonnějších konfidentů zpravodajského aparátu pražského gestapa. Při zpravodajských hrách Gestapa proti odboji hrál pod krycím jménem „inženýr KALININ“ roli domnělého politického komisaře fiktivního partyzánského oddílu. Používal i jména Kalina, Jirka, Korsakov, Slava, Slava Novák, Major.

Prostřednictvím konfidenta Jaroslava Fialy, bývalého instruktora KSČ pardubického kraje, navazuje spojení se skupinou majora Fomina z partyzánské brigády Mistr Jan Hus.

V únoru 1945 byl Holejko na partyzánské základně u Leškovic. Po návratu do Prahy podal gestapu zpřávu o několika partyzánských bunkrech. Kapitán Fomin si ověřoval u českých odbojářů Holejkovu spolehlivost a tím pravděpodobně urychlil zásah gestapa.

Na konci března 1945 zlikvidovaly partyzánskou základnu stíhací oddíly gestapa. V noční přestřelce padlo sedm ruských partyzánů s velitelem Fominem.

Odcestoval 20. dubnu 1945 z Prahy do Švýcarska, později se přestěhoval do USA. Jeho rodina za ním vycestovala na počátku padesátých let.

Za konfidenstskou spolupráci s pražským gestapem byl Nestor Holejko zapsán československými úřady na seznam válečných zločinců pod pořadovým číslem 7 528. Stalo se tak 11.2.1948.

Vedle podílu na likvidaci partyzánské skupiny majora Fomina mu československé úřady kladou za vinu podíl na smrti nejméně osmnácti odbojářů. I parašutistů Františka Pospíšila a Vítězslava Lepaříka.

Zatýkací rozkaz byl vyhotoven Městským soudem v Praze 8.2.1965. První nóta ministerstva zahraničních věcí spolu se zatýkacím rozkazem byly předány předány velvyslanectví USA 10. května 1965. Poslední urgence zastupitelského úřadu ČSSR je z 16. srpna 1967.

Pokusy o potrestání Nestora Holejka za válečné zločiny zůstaly bezvýsledné.