Osudové okamžiky Československa: Doma bude pro důstojníky práce dost! (březen 1939)

Memoáry patrně vysokého důstojníka československé armády popisují aktivity československé generality v prvních dnech okupace v březnu 1939. Ve zkrácené verzi se podíváme na vzpomínky o událostech kolem 15.3.1939:

Morava byla okupací překvapena a zdrcena stejně jako Čechy. Byla vojensky prakticky cele vyřízena 15.března v 9h dopoledne, když prvé německé tanky vnikly do brněnských ulic a když Wehrmacht svou přítomností v zemském hlavním městě zpečetil opatření, jež tuv noci z 14. na 15. března učinili exponenti německé nacionálně socialistické strany.

Též moravským velitelům nezbylo, než německé invasi pasivně přihlížet. Neinformovaní a namnoze 15. března nezúčastnění kritikové, posuzovali tuto pasivitu jako trapnou a zavrženíhodnou. Snad. Správnější jest konstatovat, že tato tak zvaná pasivita byla vrcholem trpělivosti, že znamenala konec sebezapírání v trpném, důvěřivém přijímání politického vývoje v Československu a že 15. března představovala počátek aktivity, z níž se pak v krvi a utrpení národa po šesti letech okupace těžce rodila českolovenská svoboda.

Jako prvý na Moravě se vzchopil k odporu generál Sergěj Ingr (o jeho aktivitách v době Mnichova čtěte zde). Rozhodl se při obsazování Brna provést v té a pozdější době jedinou možnou ideu: čelit okupaci v podzemí. Mluvil hned o věci s podnáčelníkem svého štábu podplukovníkem gšt. Václavem Lysákem a vyzval jej, aby zkoumal u důstojníků, jak věc přijmou.

Čtvrtého dne nato, tedy v neděli dne 19. března se projevili důstojníci v Praze: armádní generál Josef Bílý s armádním generálem Sergějem Vojcechovským. Přijeli za Ingrem do Brna, informovali jej o tom, jak okupace psychologicky působí v Čechách a chtěli vědět, jak je přijímána na Moravě. Měli zprávy z Prahy, z Plzeňska, z Mladoboleslavska, Táborska a Hradecka. Všude je zdrcení a ochromení, které se rychle přetvořuje a stupňuje ve všeobecný, rozhořčený odpor ke všemu německému.

Armádní generál Josef Bílý

Na výklad a dotazy generála Bílého u Ingra o účincích okupace na veřejné mínění navázal humornou provokací generál Vojcechovský. Pravil, že má za to, že armáda bude nyní rozpuštěna, že si důstojníci budou muset hledat zaměstnání jinde a že jest ještě štěstí, že Čankajšek potřebuje tolik důstojníků, že jich může přijmout aspoň tisíc a snad i více.

Ingr Vojcechovskému nato odpověděl otázkou, proč by českoslovenští důstojníci měli chodit do Číny, když budou míti doma práce víc než dost.

Generál Bílý ukončil tuto hru se slovy, jež měla všem třem účastníkům rozhovoru zjednat jasno ve věci společných záměrů touto poznámkou:

„Tak vidíš Vojcechovský, co jsem ti říkal. Na Ingra nemusíš chodit od lesa. S Ingrem můžeš hovořit otevřeně a k věci.