Neschválená „etapizace“ rekonstrukce kanalizace komplikuje opravu ulice

Už několik let je jihlavská ulice Jiřího z Poděbrad v rekonstrukci. Podle informací Občasníku zde stavební firma při výměně vozovky narazila na neúplnou opravu kanalizační přípojky. Zákon o vodovodech a kanalizacích ukládá provozovateli (Vodárenská a.s.) provádět opravy na své náklady.

Bývalý právník města Jihlavy Radek Ondruš je stále vázán mlčenlivostí advokáta, který zastupoval město Jihlava i v záležitostech vodárenské infrastruktury na ulici Jiřího z Poděbrad.

V obecné rovině se poskytl právník Ondruš následující vyjádření:

„Pokud jde o první dotaz týkající se pravomocí a úkolů stavebních úřadů pak v případě, pokud je konkrétní stavba povolena příslušným stavebním úřadem jako celek, nelze ji bez souhlasu stavebního úřadu etapizovat a je nutno ji provést či dokončit schváleným způsobem. S tímto postupem, jakož i se stavebním povolením a dalšími podmínkami provedení stavby se každý, kdo má k tomu právní zájem může seznámit nahlédnutím do spisu na stavebním úřadě. V praxi to znamená, že termín dokončení stavby daný stavebním povolením je nutno buď dodržet nebo jej prodloužit, stejně tak jako způsobem provedení stavby, který je však možno rozhodnutím stavebního úřadu měnit před dokončením stavby. To však neznamená, že stavbu nelze budovat po částech a po částech kolaudovat, pokud s tím stavební úřad souhlasí a povaha stavby to umožňuje. Nicméně i za této situace je nutno žádat stavební úřad o prodloužení termínu dokončení stavby. Nedodrží-li stavebník termín dokončení stavby daný stavebním povolením, aniž by o jeho prodloužení stavební úřad požádal, je na stavebním úřadě aby kontrolní prohlídkou stavby ověřil, zda je stavba prováděna podle schválené projektové dokumentace a v termínech daných stavebním povolením. V případě, pokud zjistí nesoulad či rozpor, je stavební úřad povinen ze zákona zkoumat, zda není dáno podezření ze spáchání přestupku a souběžně v rámci státního stavebního dozoru zvolit prostředky k nápravě nezákonného stavu. Takovým opatřením je zpravidla uložení povinnosti k provedení nezbytných úprav či udržovacích prací. Povolenou stavbu lze rovněž kolaudovat po částech, pokud to povaha stavby umožňuje.

K druhému dotazu týkajícímu se otázky, zda je obec oprávněna investovat veřejné prostředky na dokončení stavby jiného stavebníka, odlišného od obce uvádím, že jakékoliv vynaložení veřejných prostředků do soukromoprávních aktivit jiné osoby odlišné od obce, zejména pokud se jedná o stavbu, kterou bude tato osoba užívat k vlastní výdělečné činnosti, je finanční či majetkovou operací, kterou musí v rámci předběžné finanční kontroly schválit konkrétní příkazce. Tato předběžná finanční kontrola se musí zaměřit na to, zda je tato finanční či majetková operace pro město výhodná, tedy především zda je zákonná, účelná, hospodárná, transparentní a nediskriminační – až po kladné odpovědi na uvedené otázky může o takové finanční či majetkové operaci rozhodnout k tomu příslušný orgán obce. V daném případě se tam, kde by se obsahově jednalo o dar, musí rozhodnout zastupitelstvo. V tomto okamžiku mně nenapadá žádná situace, kdy by mohla například Rada schválit investici na dokončení cizí stavby, jejímž stavebníkem není město, nejedná se o majetek města a jiná osoba bude tuto stavbu užívat k vlastní podnikatelské činnosti.

Pokud by se obec rozhodla bez souhlasu zastupitelstva dokončit cizí stavbu z veřejných prostředků, jsou orgány vnitřní finanční kontroly obce povinny takovou finanční či majetkovou operaci zkoumat z pohledů péče řádného hospodáře, kdy případná oznamovací povinnost orgánům činným v trestním řízení v případě, pokud se vyskytne podezření ze spáchání trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku popř. trestné činnosti úředních osob, tímto není dotčena.“