Nerozhodnost Magistrátu: Co s lodžiemi na Kollárce?

Útvar městského architekta jihlavského Magistrátu oslovili zástupci domů Kollárova 32, 34 a 36, 38, tedy domů navazujících v řadě na zmíněnou Kollárovu 26, 28, se záměrem totožných úprav.

Otázkou pro úředníky Útvaru městského architekta je přístup k aktuálnímu záměru sousedních domů ve věci železobetonových „lodžií“. Na jedné straně je precedent domu Kollárova 26, 28, na druhé jednoznačně odmítavý postoj Útvaru městského architekta k betonovým „lodžiím“ na tomto domě v minulosti, opírající se o studii sídlišť a schválený Manuál.

Souhlas s projektem (přesahem stavby) revitalizace domu Kollárova 26, 28 (střecha a ŽB balkony – zde vžité lodžie) schválila rada města ve dvou fázích přes nesouhlasné stanovisko ÚMA, a to z důvodu, že postup města byl v té době nový a veřejnosti neznámý a SVJ přišlo již s hotovým
a v rámci sdružení schváleným projektem. SVJ odmítlo změny i přes několikerá jednání a korespondenci s ÚMA a radním Ing. arch. Bekem, přičemž byla podrobně odůvodněna nevhodnost řešení s ohledem na mimořádné kvality celého obytného souboru a byly nabídnuty
alternativy. Jednání probíhala od jara do podzimu 2020. Zatímco valbová střecha byla již v té době na dvou domech stejného typu podél ulice Kollárovy (a na dvou vzdálenějších domech v sídlišti), „lodžie“ pouze na mladších panelových domech zcela jiného typu přes ulici Kollárovu.
V létě 2020 byla projednána revitalizace dvou bodových domů stejného typu U Cihelny 5 a 7, kde se podařilo se SVJ vyjednat změnu výplně nových zavěšených balkonů nahrazujících původní na tahokov namísto trapézových plechů, které chtělo SVJ z domu U Cihelny 7. Podařilo se zachovat i ploché střechy včetně atik a víceméně i původní barevnost u obou jednotně provedených domů. Po realizaci „lodžií“ na Kollárově 26, 28 došlo ke stížnostem ze strany předsedy domu U Cihelny 7 na nerovný přístup města. Mezitím si město Jihlava nechalo zpracovat studii jihlavských sídlišť, která obsahuje podrobný pasport, rozbory a doporučení pro obnovu bytových domů v různých lokalitách. Od prosince 2020se opírá také o Manuál pro výstavbu na území města Jihlavy (který obecně železobetonové balkony nedoporučuje). Proběhlo také setkání s občany, kulatý stůl s projektanty a články o revitalizacích jsou opakovaně vydávány tiskem. Dnes tedy povědomí o přístupu města k revitalizacím je již poměrně dobře známé a na ÚMA běžně přicházejí předsedové SVJ předjednat revitalizace již ve fázi záměru.

Za této situace ÚMA oslovili zástupci domů Kollárova 32, 34 a 36, 38, tedy domů navazujících v řadě na zmíněnou Kollárovu 26, 28, se záměrem totožných úprav. Proběhlo jednání, kde došlo ke konsenzu nad ponecháním ploché střechy na jednom z domů, otázka betonových balkonů zůstala otevřena. Z již dokončené realizace Kollárovy 26, 28 je patrné, že balkony („lodžie“) jsou střízlivého tvarosloví a s lehkou výplní (tento typ ÚMA v případě jejich užití doporučuje), ale původní kvalita i charakter domu jsou zcela setřeny (k čemuž značně přispívá i nevhodná střecha).
Otázkou je, jak přistoupit k aktuálnímu záměru sousedních domů ve věci ŽB „lodžií“. Na jedné straně je precedent domu Kollárova 26, 28, na druhé jednoznačně odmítavý postoj ÚMA k betonovým „lodžiím“ na tomto domě v minulosti, opírající se o studii sídlišť a schválený Manuál.

Poloha sídliště II (Kollárova) u hlavního nádraží byla určena již Generálním regulačním plánem Bohuslava Fuchse z roku1937. Z roku 1954 pochází zastavovací studie, která počítala s blokovou strukturou, v roce 1959 vznikl
Úvodní projekt sídliště Jihlava II s řádkovou zástavbou a budovami občanské vybavenosti (velkoprodejna Jitřenka). Kvůli nehospodárnosti byla výstavba na přelomu 50. a 60. let odkloněna ve prospěch Sídliště I, a Sídliště II se tak stalo místem testování nových stavebních technologií.
Součástí sídliště jsou tak experimentální domy z litého betonu, následovala už panelová výstavba z panelů typu T 02 B, T 03 B a T 06 B, předmětné domy na ul. Kollárova patří k těm, které byly provedeny ještě
tradiční zděnou technologií.
Kompozice sídliště je určena zejména osou Kollárovy ulice, vůči které jsou po obou stranách kolmo vystavěny vysoké bytové domy (po sev. straně typu T03B, po jižní panelové B60). Při západním okraji je ulice uvozena
obchodním střediskem, při východním okraji měl být na trojcípém pozemku vybudován dominantní hotel orientovaný k nádraží. Akcentovanou příčnou osou k ulici je spojnice Kollárovy ulice s budovou základní školy, která je podtržena zdvojenou komunikací a komponovanou výsadbou stromů ve středním páse.

Řada bytových domů podél páteřní ulice Kollárovy je součástí souboru 5 deskových dvojdomů a 5 bodových domů z přelomu 50. a 60. let. rozloženého kolem budovy Základní školy na ulicích Kollárova a U Cihelny
(další 3 obdobné dvoj- resp. trojdomy stojí v jižní části sídliště). Domy na severní straně Kollárovy ulice (typ T03B o dvou sekcích s vloženým travé) se vůči ulici uplatňují červeně omítaným bočním průčelím aktivizovaným vertikálou balkonů a elegantní rozeklanou atikou, dnes v některých případech překrytou.
Plášť budov vynikal různě barevnými břízolitovými omítkami (pompejská červeň, písková žlutá, šedá), střídavou barevností (žlutá, černá) balkonů a dvoubarevnými nátěrem (modrá, bílá) dřevěných oken.