Nejvíce sňatků je dlouhodobě na Vysočině na Žďársku, nejméně na Telečsku a Pacovsku
Jedním z demografických jevů, který je významně ovlivněn ekonomickou situací, je počet sňatků. V Kraji Vysočina se počet sňatků) po 2. světové válce udržoval mezi 3,5 – 4,5 tis.; kolísavý charakter sňatečnosti v padesátých letech (rok 1953 jen 3,4 tis. sňatků, rok 1956 až 4,4 tis. sňatků) byl vystřídán pozvolným nárůstem v letech šedesátých trvajícím až do poloviny let sedmdesátých.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let klesl počet sňatků pod hranicí 4 tis. a poté docházelo již pouze k mírnému nárůstu jejich počtu, a to až do roku 1987. V následujících dvou letech počet sňatků opět klesl.
Naopak rok 1990 byl charakteristický výrazným vzestupem počtu sňatků, který byl ovlivněn tím, že tento rok byl posledním rokem, kdy byla možnost získat výhodnou novomanželskou půjčku. V tomto roce bylo v Kraji Vysočina sezdáno nejvíce párů od konce 2. světové války (téměř 4,7 tis.).
Po tomto legislativou ovlivněném extrému počet sňatků v Kraji Vysočina hned v následujícím roce prudce klesl, a to na necelých 3,5 tis. Rok 1992 byl pak posledním, kdy na Vysočině počet sňatků ještě překročil hranici 3,5 tis. Pak již docházelo k postupnému snižování intenzity sňatečnosti. V roce 2003 se v kraji poprvé bralo méně než 2,5 tis. párů. Počet sňatků se v posledních letech výrazně nezměnil .
Vysočina patří ke krajům s nižší než průměrnou sňatečností. Na 1 000 obyvatel středního stavu zde bylo v roce 2017 evidováno 5,0 sňatků, stejně jako na úrovni celé ČR. Relativně nejvíce sňatků bylo v Karlovarském kraji . Podle průměrné roční hodnoty za pětileté období 2013 – 2017 byla intenzita sňatečnosti nejvyšší ve správním obvodu ORP Bystřice n. P. Velké Meziříčí a Žďár n. S., ve kterých byl také překročen celostátní průměr.
Nejnižší hodnoty byly zaznamenány v periferních regionech (Pacovsko, Telčsko).
Ukazatel hrubá míra sňatečnosti je do značné míry ovlivněn věkovou strukturou obyvatel ve správních obvodech ORP. Například vysoké hodnoty jsou většinou způsobeny stěhováním mladých lidí do velkých měst a okolí, neboť zde byly v posledním desetiletí vytvořeny tisíce nových pracovních míst.