Nákup odpadového rozumu: Žďár neví, kolik má popelnic

Město Žďár nad Sázavou má k dispozici první výsledky „nákupu odpadového rozumu“ za sto tisíc korun.

Analytická část studie Martiny Vrbové například odhalila, že město Žďár nad Sázavou nemá přehled o počtu instalovaných a skutečně obsluhovaných nádob na směsný komunální odpad.

Počet popelnic a jejich objem u nemovitostí není sledován a nijak systémově omezen.

Sběrná síť odpadového hospodářství dvaceti tisícového města Žďár nad Sázavou je tvořena pouze stovkou stanovišť, na jedno stanoviště připadá dvě stě pět obyvatel. Pro srovnání – odpovídající velikostní skupina měst průměr sto dvaceti obyvatel/stanoviště. Ve Žďáru by mělo být optimálně sto padesát až sto sedmdesát stanovišť. Větší počet stanovišť zkracuje donáškovou vzdálenost, která nejvíce ovlivňuje třídění. Sběrná síť je nedostatečná a není komfortní pro obyvatele města z pohledu donáškové vzdálenosti.

Rizika a možnosti změn odpadového systému Žďáru nad Sázavou:

• malý počet sběrných stanovišť, nahrazovaný velkými objemy nádob – posílit sběrnou síť pro třídění využitelných složek KO
• Začlenění výkupen a školních sběrů v plném rozsahu i do zákonné evidence
• Do evidence odpadového hospodářství by město mělo zařadit veškerou produkci vytříděných bioodpadů (odpady ze sečení trávy)
• Rozvoj aktivit na předcházení vzniku odpadů podporovaných nebo organizovaných městem
• Komunikace s veřejností (aktivní zapojení do systému), v zastupitelstvu a úřadu
• Podrobnější kontrola výkonů a nákladů v odpadovém hospodářství, benchmarking
• Zvyšující se produkce objemných odpadů, které se většinově skládkují
  
• Doplnění a optimalizace systému sběru, dotřídění objemných odpadů na využitelné složky
• Vysoká míra skládkovaných odpadů, díky které město nebude plnit zákonné cíle na třídění a recyklaci KO a omezení skládkování a rovněž tak povede k nárůstu nákladů spojených s růstem skládkovacího poplatku