Ministerstvo kultury bude znovu řešit omezení památkové ochrany Slavatovského zahradnictví v Telči

Poměrně zásadní spor o omezení památkové ochrany se rozvíjí kolem areálu Slavatovského zahradnictví v těsném sousedství Státního zámku Telč, od kterého je zahradnictví odděleno pouze státní silnicí. Areál bývalého zahradnictví je rozdělen mezi tři vlastníky, nejcennější část s historickou budovou zahradnictví je ve vlastnictví České republiky. Další části jsou ve vlastnictví soukromých osob, v pásmu památkové ochrany stojí novostavba rodinného domu.

Dotčené pozemky již jsou v územním plánu vedeny jako stavební, přičemž úřední orgány při změně územního plánu nepodaly žádná negativní stanoviska. Majitel dotčeného pozemku zdůraznil, že je ochoten vyjmout k pozemkové ochraně pozemky náležející k historickému oplocení. Při omezení památkové ochrany je veden snahou o nalezení kompromisu.

Národní památkový ústav zastává názor za to, že současný právní řád nezná pojem část věci, nelze tedy zrušit památkovou ochranu jen pozemku bez ohrazení a oplocení, nebo naopak jen ohrazení a oplocení bez pozemku.

Pozemky jsou podle názoru památkářů integrální a nedělitelnou součástí památkově chráněného uceleného areálu bývalého zámeckého zahradnictví, a to bez ohledu na již provedenou parcelaci a změny ve vlastnictví jednotlivých částí areálu.

Památková péče nahlíží na areál bývalého zahradnictví jako na celek, který navazuje na zámecký park, od něhož je oddělen historickou komunikací. Existence zámeckého zahradnictví v Telči má dlouhou tradici sahající až do 16. století a trvající již téměř pět staletí.

Ani rozdělení pozemku, ani změna vlastníka nemohou vést k relativizaci památkových hodnot jednotlivých částí. Jedná se o vysoce stabilní a stabilizované území, které má v důsledku určující charakter pro urbanismus dané lokality.

Stabilita území se projevuje jak ve tvaru, tak v rozsahu zahradnictví, ačkoli v první třetině 19. století došlo k rozšíření zahrady o štěpnici či ovocnou školku. I přesto rozsah lokality zůstává nezměněn po dobu dvou staletí.

Překvapivá stabilita a kontinuita vnějších linií zahradnictví, které lze sledovat již od roku 1728, je v kontextu Telče – mimo vlastní historické jádro města – výjimečnou záležitostí. Vedle kontinuity tvaru a rozsahu je pro telčské zámecké zahradnictví charakteristická kontinuita využití a funkce, neboť zahradnictví slouží svému původnímu účelu prokazatelně již 235 let.

Městský úřad Telč doporučil zrušení prohlášení pozemků za kulturní památku a současně nedoporučil zrušení prohlášení stávajícího oplocení za kulturní památku. Připustil, že od roku 2019 docházelo z důvodu prodeje k rozdělení pozemku. Krajský úřad Kraje Vysočina rovněž vyslovil souhlas se zrušením památkové ochrany dotčených pozemků, nikoliv však se zrušením ochrany ohradních zdí. Krajský úřad připustil, že historicky všechny oplocené pozemky tvořily jeden funkční celek, v současnosti již tomu tak ovšem není. Plocha původní panské zahrady je rozdělená na několik samostatných celků s odlišným vlastnictvím i využitím. Nositelem památkových hodnot je především klasicistní dům a k domu bezprostředně přiléhající a funkčně související pozemky využívané pro potřeby zahradnictví a též dochovaná část historického oplocení, a to zejména ohradní zeď včetně všech bran směrem do ulice Lipky a ulice Slavatovská.

Správní orgány nyní přesunou těžiště své argumentace k interpretaci neurčitého právního pojmu „mimořádně závažné důvody“ pro zrušení památkové ochrany a k řešení otázky, zda současné narušení funkční celistvosti souborné kulturní památky neznamená, že památka v části soukromých pozemků nenávratně ztratila svou památkovou hodnotu. A to především s přihlédnutím k novostavbě rodinného domu.