Lidovec Houška (KDU-ČSL) proti rušení zvláštních škol. Nepochopil situaci?

Krajský zastupitel Miroslav Houška (KDU-ČSL) hlasoval proti sloučení humpolecké a pelhřimovské speciální (někdejší „zvláštní“) školy. Kromě slučování mu vadí i tlak na široce pojaté začleňování (inkluzi) a trend rušení těchto škol.

Zmíněný návrh na posledním zastupitelstvu předložilo vedení kraje. Oficiálním důvodem bylo to, že ředitelka humpolecké školy se k 31. 12. 2015 vzdává své funkce a město Humpolec odmítlo školu převzít do své zřizovatelské působnosti. Na dotaz, kolik dětí nyní v humpolecké škole je, radní pro školství Jana Fialová uvedla, že „málo, asi 20“.

„Vedení kraje pokračuje ve slučování škol a podle souvisejícího bodu 68 si také neví rady s tlakem na umělé začleňování handicapovaných dětí do běžných tříd. To přitom nepomůže žádné straně – ani učitelům, ani žákům běžných tříd, ani dětem, které by rychlejším tempem byly stresované. Výsledkem bude přetvářka, jak jsme moderní, ale ze tříd se začleněnými děti ze speciálních škol budou rodiče své děti odhlašovat jinam,“ říká Houška, který svůj názor konzultoval s učiteli na Pelhřimovsku.

Radní Fialová: „Že jsme to sem dávali“

Bod 68 vyvolal v zastupitelích kraje takový zmatek, že nevěděli, co se vlastně schvaluje. Proti návrhu ČSSD byl i sám primátor Jihlavy za ČSSD Rudolf Chloupek. Hejtman Běhounek na dotaz, zda koncepci útlumu zvláštních škol ve sněmovně odhlasoval, odpověděl: „Jestli si dobře pamatuju, tak si myslím, že jsem pro ni hlasoval, ale budeme to řešit později“. Houškův kolega Václav Kodet upozornil na absenci podkladů k tak závažnému problému a další lidovec Jan Kasal navrhl celý bod stáhnout, což prošlo. „Že jsme to sem dávali,“ povzdechla si poté radní Fialová ve chvíli, kdy si myslela, že už ji mikrofon nesnímá.

Místo inkluze pomůže spíš nultý ročník

Podle M. Houšky handicapované děti lépe podpoří to, co v Pelhřimově chystá místostarosta Josef Koch – přípravná třída před ZŠ. „Tam by děti se zdravotním, sociálním či dalším handicapem byly v maximálně patnáctičlenné skupině, která by je lépe připravila na úspěšný nástup do 1. třídy ZŠ.Pomohla by i rodině dítěte. Funguje to v řadě měst, viděli jsme to mj. v H. Brodě,“ uvedl Josef Koch.

Radní Fialová (ČSSD): Lidovci nepochopili situaci. Nebo nechtěli pochopit?

Serveru Občasník poskytla vyjádření k situaci i krajská radní pro školství Jana Fialová.

roč Kraj Vysočina přistoupil ke sloučení škol v Humpolci? Zvažovaly se i jiné možnosti?

Základní škola Humpolec je velmi malou organizací (cca do 25 žáků) a sloučením s větší ZŠ Pelhřimov hodláme zajistit její větší ekonomickou stabilitu. Obě školy zůstávají ve svých stávajících prostorách. Jak bylo uvedeno ve veřejných materiálech, kromě sloučení se zvažovalo i ponechání samostatné školy a také proběhlo jednání se zástupci Humpolce, zda by město mělo zájem si školu převzít. To s ohledem na stávající situaci o této variantě neuvažuje.

Jak se tato změna dotkne v praxi obou škol v Humpolci a jejich žáků?

Obě školy se již na sloučení připravují od září. Jedná se především o administrativní opatření. Děti obou škol se budou po prvním lednu i nadále učit ve svém známém prostředí ve stávajících prostorách. V humpolecké škole se s odchodem do důchodu některým dětem změní vyučující. Jinak nepředpokládáme dopady na výuku dětí. Jak se projeví koncepce společného vzdělávání, na to ještě musíme několik měsíců počkat.

Co se týče problematiky praktických a speciálních škol v kraji, chystá krajský úřad v brzké době nějaké změny? MŠMT v současné době připravuje právní předpisy pro zavádění společného vzdělávání. Až budou k dispozici, kraj jako zřizovatel na ně bude reagovat. Základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou materiálně, prostorově i personálně dobře vybavené ke vzdělávání žáků a žákyň v menších skupinách s ohledem na jejich handicap. Mezi rodiči je mnoho těch, kteří takové prostředí upřednostňují před náročnou individuální inkluzí do běžné třídy základní školy.