Léčba Občasníkem: Jihlava „znárodnila“ církevní lesy, přemyslovský krucifix zmizel z města

Statutární město Jihlava podalo soudní dovolání k Nejvyššímu soudu a úspěšně zvrátilo soudní spor o majetek církevního řádu premonstrátů ve svůj prospěch. Šance premonstrátů na vrácení církevního majetku zabaveného komunistickým režimem v březnu 1948 značně poklesla (více zde). Stát dokončil úřední přepis církevního majetku na město Jihlavu a dál s církevním majetkem hospodaří.

Od založení kláštera dominikánů v Jihlavě až do poloviny devadesátých let byl v kostele sv. Ignáce přemyslovský krucifix. Tělo nespočívá na klasické pravoúhlé konstrukci, nýbrž na stylizovaném stromě života (lignum vitae), zosobňujícím pokračování života po Kristově smrti. V českých zemích má jihlavský kříž výjimečné postavení, neboť jemu podobný krucifix v našem prostředí nenajdeme.

Tento typ krucifixu se šířil napříč Evropou nejpozději po polovině 13. století. Najdeme jej v italském prostředí, především ve střední a severní Itálii (Toskánsko), ojediněle i na jihu apeninského poloostrova (např. Trapani a Palermo na Sicílii), na východních březích Jaderského moře (Kotor, Split, Piran), v oblasti dnešního Rakouska, relativně hojněji je zastoupen v regionech Porýní-Vestfálska, částečně též ve Francii a Španělsku.

Právě italské prostředí řádu dominikánů, kteří byli v Jihlavě usazeni již po roce 1250, prosazovalo zvláště ve druhé polovině 13. století ideje crucifixi dolorosi, rozvíjejíce přitom teze svatého Tomáše Akvinského. Jihlavští dominikáni opustili díky reformám r. 1781 původní klášter a odstěhovali se do sousedního jezuitského klášterního komplexu. Tehdy také zřejmě přemístili krucifix do proskleného oltáře v levé boční lodi kostela sv. Ignáce. Současně došlo ke změně jeho podoby, a to jak novou polychromií, tak doplněním kovové glorioly. 

Unikátní polychromovaná nadživotní socha „Mystického krucifixu“ z doby kolem 1300 o velikosti 250 cm,zavěšená na vidlicovém kříži vel. 310 cm, je dnes umístěna v obrazárně kláštera Královské kanonie premonstrátů na Strahově v Praze. Statutární město Jihlava dlouhodobě usiluje o návrat krucifixu. V roce 2017 Zastupitelstvo města nařídilo usnesením primátorovi města:

„aktivní účast při vrácení jihlavské národní kulturní památky, Přemyslovského kříže, zpět do Jihlavy. Především aby inicioval, zahájil a vedl jednání v tomto duchu s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a Ministerstvem kultury ČR a podával pravidelně informace v této záležitosti zastupitelstvu města, dle přílohy a zdůvodnění.“ 

A toto usnesení platí i pro nové vedení města v čele s primátorkou Karolínou Koubovou (Fórum).

Primátorka Koubová tak bude zřejmě již brzy podávat zastupitelům města informace o jednáních s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově a Ministerstvem kultury ČR o návratu přemyslovského krucifixu zpět do Jihlavy. Případné získání církevního majetku Kanonie premonstrátů v Nové Říši dokončením znárodnění církevního majetku může být velkou překážkou dobrých vztahů Jihlavy s premonstráty. A dobré vztahy Jihlava potřebuje například s ohledem na možnost výstavby na církevní půdě řádu premonstrátů na severu města.