(FOTO) Kult Necid: Přeběhlíky vyprodukovala Necidova politika

Trojice zastupitelů přestala slepě podporovat svého lídra Radovana Necida, následovalo odvolání radních města.  Kult Necid přestal fungovat. Necid ztratil podporu trojice svých zastupitelů a tím i většinu v zastupitelstvu města.

V citátu Karla Čapka vynechalo uskupení To pravé Meziříčí první důležitou větu:

„Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo“

Za tím vším je politika lídra Necida kolem architektonické soutěže především prosazování vítězného návrhu, která celkově proměnila politické klima ve městě.  Antimonopolní úřad již celou soutěž zrušil, nelze v ní pokračovat. Město Velké Meziříčí utratilo přes milion korun za architektonickou soutěž a místní referendum. Výsledek? Žádný.

Finanční ztráta města mohla být mnohem větší, stačilo stihnout posunout vítězný návrh blíže k realizaci a zadat projektování. To by finanční ztrátu zvýšilo někam k pěti milionům korun.

Agitace uskupení „To pravé Meziříčí“ se snaží z přeběhlíků vyrobit příčinu Necidova politického odchodu z radnice. Přeběhlíci ale nejsou příčinou, nýbrž důsledkem Necidovy politiky. Lídr Necid vedl své uskupení i město Velké Meziříčí takovým směrem, až začali jeho příznivci prchat.

Architektonickou soutěž neposunulo blíž k realizaci ani místní referendum, jen zvýšilo finanční ztráty městské kasy.

Přívrženci Radovana Necida se usilovně snaží vytvořit u svého lídra kult osobnosti a uctívají svého lídra podobně jako Němci Adolfa Hitlera nebo Rusové Josifa Stalina.

Aktivisté slepě naslouchající slovům Radovana Necida například přišli položit květy k neexistujícímu hrobu starosty města Karla Rosendorfa na hřbitově Na Moráni. Vůbec nebylo důležité, jestli jsou květiny na správném hrobě. Důležité bylo přirovnat starostu Necida ke Karlu Rosendorfovi. Karel Rosendorf měl přirozenou autoritu spoluobčanů, Necidovu autoritu usilovně vyrábí místní propaganda.

Každý, kdo má jiný názor než lídr Necid, stává se nepřítelem. Propaganda usilovně útočí na trojici přeběhlíků právě proto, že dali přednost svému svědomí před slepou poslušností svému lídrovi jako stranickému vůdci. Slepá poslušnost je v politice cesta do pekel.