Kraj Vysočina zajímá Národní plán obnovy

Společnou reakcí zemí Evropské unie na oživení ekonomiky po pandemii koronaviru je realizace politik, které pomohou zmírnit dopady a podpoří obnovu ekonomiky. Zásadním ekonomickým prvkem mezi nimi je Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resillience Facility, RRF).

Vláda České republiky připravila Národní plán obnovy (NPO) představující plán reforem a investic České republiky, které hodlá realizovat využitím prostředků z tohoto nástroje. Celkem Česká republika získá přibližně 7 036 mil. eur bez DPH (179 mld. Kč) ve formě grantů.

„Česká republika má tyto peníze už schváleny a může je začít rozdělovat,“ řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Česká republika i další členské státy EU připraví národní plány obnovy a odolnosti, které jako soudržný balíček reforem a projektů veřejných investic. Aby bylo možné využít podpory z Evropské unie, měly by být tyto reformy a investice provedeny do roku 2026.

“ Kraj Vysočina se aktivně zajímá o všechny komponenty, které jsou prospěšné pro jeho rozvoj v souladu se schválenou Strategií rozvoje Kraje Vysočina 2021 – 2027, a průběžně vyhodnocuje možnosti zapojení do implementace NPO,“ uvedl radní Kraje Vysočina Roman Fabeš.

Podle charakteru a zaměření jednotlivých komponent Národního plánu obnovy se může jednat o zapojení Kraje Vysočina v roli příjemce finančních prostředků a nositele konkrétních investičních akcí, v roli administrátora dotačních nástrojů pro území, v roli připomínkového místa v případě systémových reforem s celostátní působností a podobně. Neméně významná je i spolupráce krajů a dalších územních partnerů při nastavování konkrétních podmínek implementace NPO tak, aby prostředky mohly být rychle a efektivně čerpány.

„Národní plán obnovy přináší velmi zajímavou příležitost získat finanční zdroje na realizaci širokého spektra projektů a to i pro krajské samosprávy. O jaké projekty se bude na Vysočině přesně jednat budeme postupně upřesňovat, snažíme se být dobře připraveni, ale bude hodně záležet na konkrétním nastavení jednotlivých výzev. Kraje mohou být jak v roli žadatele, tak v roli administrátora (tedy přerozdělovat dotace pro žadatele na svém území) nebo schvalovací autorita pro projekty územních partnerů. Naším společným zájmem je, aby podpora z NPO byla v maximální možné míře rozdělena rovnoměrně v celé ČR a aby se neopakovala nešťastná situace z loňského roku, kdy podpora pro nemocnice zasažené covidem byla rozdělena v „klikačce“ jen pro nemocnice v několika krajích. Proto se například snažíme u aktuálně vyjednávané výzvy na kulturně kreativní centra dosáhnout systému, ve kterém bude mít každý kraj garantovanou alokaci pro žadatele ze svého území,“ dodala vicehejtmanka Vysočiny Hana Hajnová (Piráti).