Komunitní energetika umožní sdílet vyrobenou elektřinu

Elektrickou energii bude možné nejenom spotřebovávat, ale i vyrábět pro vlastní potřebu. Novela energetického zákona, kterou poslalo do mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), umožní vznik energetických společenství. Jejich členové mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben.

Základem novely komunitní energetiky budou takzvaná energetická společenství, jejichž členové budou mezi sebou navzájem moci sdílet energii, kterou si vyrobí. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek (SVJ), domácnosti, obce, školy, úřady nebo například celé malé podniky. Hlavním účelem společenství není vytvářet zisk, ale poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální přínosy svým členům nebo územím, kde provozuje svou činnost. Toto společenství elektřinu bude podle zákona vyrábět, spotřebovávat a sdílet.

Příklady komunitní energetiky v praxi:

Výroba elektřiny ze solární nebo větrné elektrárny v rámci obce

Obec si pořídí vlastní solární nebo větrnou elektrárnu, kterou napojí na místní distribuční síť. Elektřinu, kterou vyrábí, pak může dodávat vybraným odběratelům zahrnutým do energetického společenství – primárně úřadům, školám, sportovním halám a dalším. Takto vyrobená elektřina může členům energetického společenství nahradit část jejich spotřeby elektřiny.

Výroba elektřiny v bytových domech

SVJ nebo například bytové družstvo si na střechu bytového domu nechá nainstalovat solární elektrárnu. Elektřinu, kterou tato elektrárna vyrobí, následně sdílí jednotlivé domácnosti, které jsou zahrnuty do energetického společenství. Tato elektřina pak může být doplňkem k odebrané elektřině jednotlivých domácností a sníží jim účty za elektřinu.

Výroba elektřiny a následné sdílení v rámci podniku

Podnik si pořídí a nainstaluje solární nebo větrnou elektrárnu. Vyrobenou energii následně může sdílet mezi různými svými provozy, které předtím zahrne do energetického společenství.

Zákon také definuje aktivního zákazníka. Tím je především majitel několika různých nemovitostí, který na některé z nich nainstaluje například fotovoltaickou elektrárnu, kterou využívá k výrobě elektřiny. A tuto elektřinu následně využívá nejen na této nemovitosti, ale nevyužité přebytky má možnost odebrat ze sítě a využít i v jiné nemovitosti, typicky například v bytě na jiném místě v České republice. Elektřinu může také sdílet s jinými zákazníky.

Energetická společenství nebo aktivní zákazníci, kteří budou chtít využívat možnosti dané komunitní energetikou, budou mít podle novely povinnost si pořídit takzvaná měřidla průběhového měření. Ta se budou využívat k určení objemu vyrobené a odebrané elektřiny.

Na tuto novelu zákona bude navazovat změna tarifní struktury, na jejíž aktualizaci pracuje Energetický regulační úřad (ERÚ). Novela zákona zmocňuje ERÚ, aby sdílení elektřiny zohlednil v nové tarifní struktuře.

Návrh novely zákona zavádí také definici sociálně zranitelného zákazníka. Tedy určité skupiny zákazníků, které se mohou dostat do zdravotních, ale i socioekonomických problémů. Pro ně návrh zavádí vybraná ochranná opatření, jako je například zákaz odpojení od dodávky energie, nebo zvláštní přístup ke komunikaci mezi dodavateli a distributory energie.