Kasační stížnost SOR Libchavy na vymezení kapacity autobusů na Vysočině zamítnuta

Výrobce autobusů SOR Libchavy se v kasační stížnosti vymezil proti závěru krajského soudu, že kapacita autobusu nemusela být nutně stanovena již v zadávací dokumentaci Kraje Vysočina, jelikož předmětem veřejné zakázky je zajištění dopravní obslužnosti, nikoliv dodávka autobusů samotných a ty jsou pouze prostředkem plnění veřejné zakázky.

Nejvyšší správní soud souhlasí, že kapacita vozidel je zásadním parametrem při zajišťování dopravní obslužnosti. Přestože se striktně vzato jedná o prostředek plnění předmětu veřejné zakázky, jak naznačil krajský soud, nelze přehlédnout jeho význam pro Kraj Vysočina jako zadavatele. Logistické i ekonomické otázky spojené s přepravou na konkrétních linkách jsou pro zadavatele natolik podstatné, že jeho potřeba stanovit si požadavek na minimální kapacitu vozidel, která přepravu budou zajišťovat, je neoddiskutovatelná. To ovšem zároveň znamená, že stanovení takového požadavku v zadávací dokumentaci je nutno řádně odůvodnit. Ze závěru analýzy vyplývá, že z důvodu zajištění maximální možné kapacity tak, aby byla zajištěna i dostatečná rezerva pro předpokládaný nárůst cestujících, je pro kategorii vozidla V-N potřebný požadavek na obsaditelnost minimálně 83 osobami. S ohledem na podrobnost analýzy samotné lze patrně takové odůvodnění považovat za dostatečné. Problémem ovšem je, že po provedených konzultacích se subjekty na relevantním trhu (viz výše v odůvodnění tohoto rozsudku) zadavatel změnil zadávací podmínky a snížil požadovanou kapacitu na 80 osob, ovšem již bez odůvodnění přiměřenosti tohoto požadavku. Nelze se než přiklonit k názoru krajského soudu, že pokud byl oprávněný požadavek původní, z ničeho nevyplývá, že za jinak nezměněných okolností (zejména bez změny predikce budoucího vývoje obsazenosti a analýzy) stejně tak vyhovuje kapacita nižší. Tuto změnu tak měl Kraj Vysočina řádně odůvodnit, což neučinil.

Neobstojí přitom argumentace, že tímto způsobem by bylo možné kapacitu o jednotky cestujících snižovat do nekonečna. Řádné odůvodnění, z jakého důvodu snížený požadavek vyhovuje potřebám zadavatele a zároveň proč není možné jej dále snižovat, naopak takovému postupu zamezí.

Případné námitky směřující proti takové zadávací podmínce by totiž bylo možné odmítnout právě s poukazem na odůvodnění, proč Kraj Vysočina jako zadavatel vyžaduje právě konkrétní kapacitu a nelze připustit její další snižování. Soud ale chápe, že zadavatel byl původní požadovanou kapacitu nucen snížit z technických důvodů (původně nezapočítal hmotnost dvojitého zasklení).

Podle krajského soudu nelze zamezovat zadavatelům možnost konzultací s odborníky i v průběhu zadávacího řízení. Nedávalo by však smysl zavazovat zadavatele k označení částí zadávacích podmínek vypracovaných na základě předběžných tržních konzultací před zahájením zadávacího řízení, když totožným způsobem vzniklé úpravy realizované až po jeho zahájení by již regulaci nepodléhaly.