Karavan v záplavovém území řeky Sázavy označili úředníci za přestupek, snižuje hodnotu krajinného rázu

Krajský úřad Kraje Vysočina postupoval správně, když umístění karavanu se stanovým přístřeškem v záplavovém území řeky Sázavy označil jako přestupek. Krajinný ráz může být ovlivněn i jinak než stavební činností jako k tomu došlo v tomto případě.

Předmětný obytný přívěs s příslušenstvím, vytvořil stanový přístřešek před obytným přívěsem a plochu pod přístřeškem zpevnil štěrkem (cca 5,5 x 2,5 m2). V tomto jeho jednání správní orgány spatřovaly zásah do přírodní a kulturní charakteristiky daného místa. Krajský úřad Kraje Vysočina ve svém rozhodnutí uvedl , že touto činností došlo ke snížení hodnoty krajinného rázu, který je negativně ovlivněn umístěním jeho karavanu se stanovým přístřeškem v dané lokalitě.

Podle krajských úředníků „z umístění karavanu před lemem břehového porostu v jinak nezastavěném místě pozemku, který má jinak zemědělský a přírodní charakter, je zřejmé, že přírodní a kulturní charakteristika daného místa byla umístěním karavanu narušena. Karavan je viditelný od jihu a jihozápadu ze vzdálenosti několika stovek metrů, jeho rozměry jsou nezanedbatelné a působí na místě jako cizorodý prvek. Zařízení obdobné barvy, rozměrů, materiálu a účelu se na břehových hranách vodních toků běžně a legálně nevyskytovaly a nevyskytují.“ Zdůrazňována je tedy cizorodost obytného přívěsu v přírodním prostředí údolní nivy řeky Sázavy a jeho vizuální působení.

Majitel karavan v soudní žalobě uvedl, že v lokalitě aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava jsou umístěny desítky staveb a zařízení, které svým charakterem a rozsahem odporují právním předpisům o ochraně vod, krajiny a životního prostředí. Jde mimo jiné o desítky staveb pevně spojených se zemí včetně jejich příslušenství. Některé tyto stavby způsobem, který není žalobci znám, získaly povolení Městského úřadu Světlá nad Sázavou s umístěním do lokality aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava. Jiné stavby či zařízení jsou v této lokalitě umístěny, aniž by vzbudily pozornost kontrolních orgánů. Proto se podivuje, že porušení právních předpisů není konstatováno i u desítek jiných vlastníků staveb v dané lokalitě a čím se jeho karavan liší od karavanů, vozidel či staveb těchto jiných osob.

Žalobce zdůraznil, že jím vlastněný karavan je umístěn na soukromém pozemku v souladu s nájemní smlouvou, přičemž jednotlivé body nájemní smlouvy mu podrobně ukládají, jak se musí na pronajatém pozemku chovat a udržovat jej. Jednou z podmínek je i to, že musí travnatý porost kolem karavanu sekat, když péči o pozemek v tomto směru ukládají vlastníkovi pozemku i právní předpisy.

Vlastník pozemku plnění smluvních povinností pravidelně kontroluje. Žalobce má zato, že selektivní výkon kontrolní a exekutivní činnosti ze strany MěÚ Světlá nad Sázavou je postupem šikanózním.

Žalobce v soudní žalobě upozornil na situaci například v Chřenovicích, kde je velké množství chat s příslušenstvím stojících v záplavové zóně, nepojízdných karavanů, stavebních buněk, nepojízdných maringotek atd., k čemuž přiložil fotodokumentaci, a obdobnou situaci na obou březích řeky až do Zruče nad Sázavou. Upozornil i na nedobrou situaci ve vztahu k přírodě na tomto úseku řeky zejména z důvodu masové vodácké turistiky.

Polemika nad tím, že obytný přívěs není stavbou, je podle soudu mimoběžná a zcela bezpředmětná. I k jiné činnosti než stavební ve smyslu zákona o ochraně přírody, která může snížit nebo změnit krajinný ráz a ke které je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Soud zamítl žalobu proti rozhodnutí na trvalé odstranění obytného přívěsného vozu sloužícího k rekreačnímu využití lokality z aktivní zóny záplavového území vodního toku Sázava. Soud ve svém verdiktu konstatoval, že systém správního trestání primárně vychází ze zásady oficiality, což znamená, že jakmile se správní orgán dozví o skutečnostech nasvědčujících spáchání přestupku, je povinen zahájit řízení o něm. Přitom tím, že určité obdobné jednání ponechává (dosud) bez postihu, bez dalšího neaprobuje takové jednání jako souladné se zákonem.

Pouhá nečinnost veřejné správy v oblasti postihování deliktního jednání tedy bez dalšího nemůže ani založit legitimní očekávání, že dosud nepostihované deliktní jednání nebude postihováno ani nadále.

„Obecně lze říci, že u staveb nebo výrobků plnících funkci stavby by řízení o odstranění stavby vedl příslušný stavební úřad a dotčené orgány, jejichž zájmy by byly stavbou nebo výrobkem plnícím funkci stavby dotčeny (například orgán ochrany přírody, Povodí Vltavy). Krajský úřad Kraje Vysočina do řízení vstupuje až jako druhoinstanční orgán v případě odvolání,“ uvedla mluvčí Kraje Vysočina Eva Neuwirthová.

Dále je nutno zdůraznit, že soudy ve správním soudnictví nevykonávají nad veškerou činností správních orgánů jakýsi všeobecný dozor. Krajský soud posuzoval porušení konkrétních ustanovení právních předpisů žalobcem a toto jeho protiprávní jednání nemůže ospravedlnit to, že obdobného protiprávního jednání se v dané lokalitě dopouštějí i další osoby.

Krajskému soudu při projednávání této věci ani nepřísluší zkoumat, jak správní orgány řeší takové další případy, neboť by to na projednávanou věc nemělo žádný vliv.