Hříchy cestářské minulosti Vysočiny: Tatry! Žádné varianty!

MIROSLAV MAREŠ

Stanovisko společnosti TATRA TRUCKS a.s. ke kauze „Sypače na Vysočině“

Pro poznání souvislostí kauzy „sypače na Vysočině“ jsou důležité události, které se staly i mnoho let před obviněním náměstka hejtmana pro dopravu Libora Joukla a ředitele cestářů Jana Míky. Okresní správy silnic mnoho let fungovaly v různých krajích (Pelhřimov v jižních Čechách, Havlíčkův Brod ve východních Čechách, Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou v jihomoravském kraji).  Po zřízení krajského ředitelství vysočinských cestářů v Jihlavě jako metropoli Vysočiny si okresní správy i nadále žily svým poklidným životem. Krajské ředitelství vyrostlo jako určitá nadstavba nad okresním ředitelstvím  v Jihlavě a vypadalo jako nadbytečný stupeň pracovní kariéry. Přechod z jistoty mimojihlavskéhp okresu do nejistoty krajského ředitelství v Jihlavě byl pro mnohé cestáře nepříjemný. Po nástupu politika Libora Joukla na hejtmanství začalo na úseku dopravy správy silnic proměna z okresního modelu správy silnic na model krajský. Z okresních správ silnic (s rozsáhlou autonomií při nákupu vozidel) se stala cestmistrovství. Klesla prestiž i význam okresních správ.

Výrazná novinka Jouklovy éry: centrální nákup vozidel

S nástupem  Jana Míky (březen 2009) začala proměna Krajské správy silnic. Zároveň se chystal nákup dosud nevídaných rozměrů: nákup vozidel zimní údržby za sto padesát milionů korun. Cestáři dosud nakupovali výhradně Tatrovky. Před nástupem náměstka Joukla čtyři vozy pro celý kraj. Rozběhly se zákulisní jednání. Nakoupí Tatry? Vytvářel se mocný lobbing pro tatrovky: řidiči je chtějí, jsou to spolehlivá auta do tvrdých podmínek Vysočiny. Mnoho let usilovně budované dobré vztahy mezi dopravními dispečery okresních správ (v roli nákupčích nových vozidel) a obchodníky (v roli dodavatelů vozidel upravených na míru) byly narušeny. Nové výběrové řízení za sto padesát milionů korun už nemohli dopravní dispečeři okresních správ ovlivňovat tak, jako dosud. Každé středisko zimní údržby mělo dostat dva nové komplet vybavené vozy. Nákup nevídaných rozměrů.

Střet starého vedení s novým

Nové vedení (tandem Joukl-Míka) začalo rozkrývat hříchy cestářské minulosti. Nákupy a úpravy vozidel zimní údržby u kterých cestáři příliš netrvali na splnění podmínek výběrového řízení. Převzali vozy bez větší kontroly splněných zadávacích podmínek. Čím hlouběji se nové vedení dostávalo ke kořenům problémů, tím intenzivněji rostl negativní obraz dvojice Joukl-Míka jako manažerů, kteří chtějí měnit fungující systém zimní údržby. Negativní mediální obraz ředitele Míky asi měl vytvořit podmínky pro odvolání z funkce.

Zadavatel nepřipouštěl variantní řešení

Krajská správa a údržba silnic Vysočina nakupovala mezi roky 2006 až 2009 (do nástupu ředitele Míky) výhradně Tatry. Veřejná soutěž nepřipouštěla možnost nabídnout cestářům jiná vozidla než Tatry. Na dotazy o možnosti nabídnout Krajské správě a údržby silnic jiná vozidla chodila standartní odpověď: „Zadavatel nepřipouští variantní řešení“. Cestáři si chtěli koupit Tatry. A nic než Tatry.

Nesplněno-Splněno, hlavně nakoupeno

Otazníky budí i jednání hodnotící komise u nákupů cestářské techniky. Zadávací dokumentace má přesně, jasně a určitě vymezit předmět nákupu. U nákupů v letech 2006-2009 vítězily nabídky, které nesplňovaly zadání veřejné zakázky a proto měly být vyřazeny. Mohlo tak dojít u členů hodnotící komise  k porušení povinností při správě cizího majetku. Buď úmyslně nebo z nedbalosti. Pokud by u cestářů fungoval systém vnitřní kontroly, pak nedostatky při nákupů sypačů Tatra musely být odhaleny.  Cestáři ale nakoupili v letech 2007 až 2009 sypače (Tatry),  které nesplňovaly technické požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. To se zjistilo až znaleckými posudky na podzim 2014.

Co číst dál?

Kauza „Sypače na Vysočině“: souhrn lednových událostí

Zastupitelé se nepřipojili k náhradě škody v kauze sypače

Vodárenské stamiliony: „Odkud máte tu analýzu?“

Hokejový poker o budoucnost mládeže