Housing First: Zabydlení bezdomovců přineslo Jihlavě první nekryté dluhy

Od 1.10.2019 realizuje statutární město Jihlava ve spolupráci s partnerem Oblastní charitou Jihlava projekt Bydlení především: Testování konceptu Housing First v Jihlavě. Hlavním cílem projektu je zajistit 12 domácnostem, jejichž členové se dlouhodobě potýkají s bytovou nouzí, standardní bydlení a dále poskytnout poradenství 50 osobám, které žijí v nepříznivých bytových podmínkách.

Zabydlenými jsou osoby, které se s bytovou nouzí potýkají nejméně 3 roky (zpravidla však více než 5 let). Před vstupem do projektu žili tito lidé na „ulici“, na ubytovnách, ve velkém počtu u příbuzných, v soukromých nájemních domech v nevyhovujícím technickém a hygienickém stavu či v bytech s předraženým nájemným. Při ověřování bytových podmínek vylosovaných nájemců členové realizačního týmu navštívili i byty a domy ve velmi zanedbaném stavu. V těch nejhorších byla cítit všude přítomná vlhkost, na zdech se nacházely rozsáhlé plísně, ze zdí opadávala omítka, ve společných prostorách pak žili potkani. Změna, která vylosované nájemce čekala, byla mnohdy razantní. 

„Přístup Housing First se opírá o tvrzení, že nestabilní a nestandardní bydlení je příčinou, nikoli následkem problémů rodin a jednotlivců. Proto bylo naším cílem zajistit vylosovaným zájemcům co nejrychlejší přístup ke standardnímu bydlení, aby se jejich situace mohla začít ze dne na den měnit. To se nám podařilo, 85 % vylosovaných zájemců se do nových bytů nastěhovalo do 3 měsíců,“ vysvětluje uvolněný radní Daniel Škarka a doplňuje: „Samotný přechod z nestandardního do standardního bydlení mohl na některé nájemce klást zvýšené nároky. Hovoříme nejen o změně bytových podmínek, ale i o potřebě zřízení SIPA, uzavření smluv s dodavateli energií, vyřízení trvalého pobytu, podání žádostí o dávky na bydlení, vybavení domácností atd. Na začátku toho bylo skutečně mnoho. Masivní pomoc a podporu nájemcům během adaptace na nové podmínky poskytovaly terénní pracovnice Oblastní charity Jihlava, které v domácnostech vykonávají sociální práci.“ Proces adaptace trval od 1 do 6 měsíců.

V současné době 10 z 12 domácností stabilně bydlí a podpora je jim poskytována pouze v určitých oblastech. Dvě domácnosti vyžadují i nadále intenzivní doprovázení. U jedné rodiny jsou dlouhodobě řešeny sousedské spory týkající se nadměrného hluku způsobeného velkým počtem osob v domácnosti. Druhá rodina se potýká s nepříznivou finanční situací. Obě však se členy realizačního týmu a pracovníky statutárního města Jihlavy spolupracují a snaží se svou situaci vlastním přičiněním zlepšit. Do začátku měsíce září evidovalo město v souvislosti s projektem dluh na nájemném u tří nájemců v celkové výši 19.367,00 Kč. Z toho 12.010,00 Kč je ošetřeno splátkovým kalendářem, který oba nájemci splácí. Částka 7.357,00 Kč není prozatím ošetřena. 

„Obecně lze říct, že měsíčně řešíme 4 – 5 situací, které ohrožují stabilitu bydlení. Nejčastěji se jedná o opožděné platby na nájemném nebo neuhrazené nájemné a sousedské spory. Za měsíc září například evidujeme na nájemném dluh 25.832 Kč. Nájemci však předem avizovali opoždění termínů plateb a sdělovali, kdy nájem uhradí. Sousedské spory pak řešíme prostřednictvím multidisciplinárních setkání, do kterých jsou angažováni jak nájemci, tak i jejich dotčení sousedé,“ přibližuje vedoucí odboru sociálních věcí Ing. Labuda témata, kterými se členové realizačního týmu jihlavského projektu pravidelně zabývají, a dodává: „Do budoucna předpokládáme postupné snižování frekvence výskytu jevů, které mohou vyústit v předčasné ukončení nájemního vztahu. Účastníci projektu získali standardní bydlení, které hodnotí kladně a příležitosti si považují.  Je tedy jejich zájmem si kvalitní bydlení udržet. U mnohých z nich navíc došlo k poklesu výdajů za bydlení. Díky získané práci a pomoci s vyřízením dávek na bydlení se také navýšila příjmová složka rodinných rozpočtů“. A uzavírá: „klíč k udržení si stabilního bydlení a úspěšnému naplnění cílů projektu spatřuji ve stabilizaci rodinného rozpočtu zabydlených domácností. Tímto směrem by se v budoucím časovém horizontu měla podle mého názoru sociální práce ubírat.“

V rámci druhé klíčové aktivity se dosud podařilo poskytnout poradenství 49 osobám v bytové nouzi. Čtyři domácnosti (9 dospělých s 18 nezletilými dětmi) uzavřelo nájemní smlouvy se soukromými majiteli. Jeden účastník získal krátkodobé azylové bydlení. Další 4 zájemci (7 dospělých se 3 dětmi) jsou v procesu získání či stabilizace bydlení. Při řešení situace osob v bytové nouzi probíhá intenzivní spolupráce s pracovníky Úřadu práce ČR, poskytovateli sociálních služeb i nadacemi.