Hospodářská komora Vysočiny žádá premiéra Sobotku o gastarbeitry z Východu

Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina zpracovala v roce 2016 analýzu podnikatelského prostředí v Kraji Vysočina. Na Vysočině chybí asi sedm tisíc pracovníků ve všech profesích.

Od roku 2016 byla částečně uvolněna blokace pracovních víz pro občany z Ukrajiny. Kapacita uchazečů o zaměstnáná však nepokrývá potřeby zaměstnavatelů na Vysočině.

„Podobné úsilí o umístění zahraničních dělníků musí koordinovat vláda. Neumím si představit, že by je vozily přímo jednotliví podnikatelé,“ uvedl senátor Miloš Vystrčil (ODS).

Firmy v Kraji Vysočina v době konjuktury nejsou schopny zvyšovat svoji výrobu a rozsah poskytovaných služeb, tím dosahovat vyšších zisků, ze kterých jdou daně pro stát, stejně tak DPH, sociální a zdravotní pojištění, jež jsou rovněž příjmem státu.

Jediným rychlým řešením současné krizové situace nedostatku pracovníků je podle vedení krajské hospodářské komory úplné uvolnění poskytování pracovních víz občanům Ukrajiny. Zejména Zakarpatská oblast Ukrajiny je nám velmi blízká a je tam velmi vysoká nezaměstnanost.

Odbory říkají jasné NE!

Předseda hospodářské komory na Vysočině Richard Horký tuto problematiku otevřel i na Radě pro hospodářský a sociální dialog Kraje Vysočina, kde žádal sociální partnery o podporu.

„Od odborů slyšel jasnou odpověď a na té se nic nezměnilo. Zaměstnavatelé se ve velké míře naučili zneužívat agenturního zaměstnávání a zaměstnávání cizinců. Změny legislativy, které by jim v tom zabraňovali stále nepřichází. Zaměstnavatelským svazům a Hospodářské komoře se před cca 3,5 lety nelíbila snaha vlády o nastavení povinné hranice kmenového personálu vůči zaměstnancům zaměstnaných prostřednictvím personálních agentur. Odbory tehdy mimo jiné navrhovaly spolurozhodování odborů o počtu agenturních zaměstnanců ve firmě. To se tehdy, oproti vládnímu návrhu zaměstnavatelům líbilo výrazně více. V této oblasti se ale za téměř čtyři roky neudělalo vůbec nic. Zaměstnavatelé nemohou očekávat podporu od odborů, když odbory nemají žádné kontrolní mechanismy ani možnosti zabránit zneužívání agenturního zaměstnávání. Ve spustě případů taky zaměstnavatelé agenturního zaměstnávání a zaměstnávání cizinců zneužívají. Rozumím tomu, že v současné době je velká poptávka po zaměstnancích a to téměř ve všech oborech. Není ale možné tuto situaci řešit otevřením pracovního trhu. Za naprosto naivní považuji názor hospodářské komory, že až nebudou zakázky, tak se zahraniční dělníci vrátí domů a zaměstnavatelé práci ponechají současným kmenovým zaměstnancům. Doporučení pro zaměstnavatele je jasné, je třeba zvýšit mzdy a zlepšit pracovní podmínky a zaměstnat ty spoluobčany ČR, kteří jsou na Úřadech práce a pak teprve se můžeme bavit o tom, jestli ještě více otevřít pracovní trh. K tomu ale budou nezbytné i změny legislativy,“ zmínil předseda odborů Bosch Diesel Roman Bence.

Reakce politiků průběžně aktualizujeme

„Hnutí ANO dlouhodobě se zasazuje o umožnění přístupu občanů Ukrajiny, Mongolska a Vietnamu do kmenového stavu zaměstnanců. V případě hromadného propouštění nebo nepříznivé ekonomické situace firem by u těchto docházelo přednostně k ukončení pracovního poměru,“ uvedl krajský předseda hnutí ANO Josef Kott.

„Znám situaci jak na Ukrajině, tak v Mongolsku. V obou zemích je o práci v České republice obrovský zájem a většina příchozích se tu výborně integrovala. Proto bych takové řešení rozhodně podporoval,“ prohlásil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Na Havlíčkobrodsku jsme zažili dost velké problémy se zahraničními dělníky z Rumunska. A dost velké problémy. Vláda by měla zatlačit na zaměstnavatele, aby zvýšili mzdy našim dělníkům,“ řekl krajský zastupitel Milan Plodík (KSČM).

Dá se přitom předpokládat, že určitá část pracovníků, kteří obdrží pracovní víza zůstane v ČR natrvalo. Přistěhují se za nimi i ženy a děti, které zde nastoupí do základních škol, učňovského školství a sociálních služeb.

Vyjádření politických lídrů Vysočiny průběžně doplňujeme, vyjádření mluvčího vlády najdete přímo zde.