Hornické památky Jihlavska: pokusná štola Zwengerloch

AKTUALIZOVÁNO Na Jihlavsku je známo více než dvacet rudonosných žil. Jejich mocnost byla velmi proměnlivá, a to od několika cm až do dvou metrů. Žíly jsou tvořeny dvou až třígeneračním křemenem, někdy je přítomen i baryt. Výskyt uhličitanů je poměrně vzácný a rudy tvoří sirníky olova a zinku s příměsí stříbra. Rudné žíly se vyskytují ve směrech sever-jih, východ-západ a severozápad-jihovýchod.

Starohorské pásmo bylo nejdelším jihlavským žilným pásmem, dosahovalo délky kolem 2,5 km a nacházelo se na západním okraji města. Doly na tomto pásmu byly pravděpodobně dost hluboké, čemuž nasvědčuje i smlouva uzavřená v roce 1315 mezi starohorskými těžaři a Jindřichem Rothärmelem o odvodňování dolů, za což měli platit 2 hřivny stříbra týdně. To také dosvědčuje velmi dobrý výnos dolů na tomto pásmu.

Pokusná štola Zwergloch (Trpasličí sloj) je ražena po nezrudnělé žíle do úpatí rulové skalky. Chodba je dlouhá 16,5 m a vysoká až 3 m. Na stropě jsou dobře znatelné stopy po hornickém želízku. Chodba je zakončena rozšířenou prostorou o délce 6,5 m, šířce 3 m a výšce okolo 5 m. Dno je zatopené vodou a bylo zde patrně raženo hloubení, dnes sesuté.

Štolu Zwengerloch najdeme na hrázi rybníka Trpaslík na nedaleko obce Hybrálec. Dostaneme se sem, půjdeme-li z Hybrálce proti proudu Smrčenského potoka. Údolím potoka dojdeme na hráz Velkého rybníka a podíváme-li se po proudu, budeme mít po levé straně otevřené ústí pokusné štoly Zwergloch (Trpaslík) a po pravé straně pozůstatky díla Enfant (Dítě).

Zbytky po středověkém dolování, ale také po ojedinělých pokusech otvírání starých dolů a vyhledávání dalších stříbrorudných žil v okolí Jihlavy v 16. až 18.století, můžeme ojediněle nalézat jednak v blízkém okolí Jihlavy, Starých Hor a Hybrálce, na úpatí kopce Šacberk a dále pak u Bukovna, Pístova, Hruškových Dvorů, Helenína, Malého Beranova, Kosova, Vilánce, Sasova, Rančířova a Třeště.