Hejtman Schrek: Zemská hranice na Vysočině nebude vyznačena

Od raného středověku do konce roku 1948 existovala mezi Čechami a Moravou historická hranice. Hranice hrála v průběhu století různě důležitou roli zejména v závislosti na tom, jaký byl aktuálně vztah mezi Čechami a Moravou. Několikrát v historii od sebe oddělovala země ovládané dvěma na sobě nezávislými panovníky. O obnovení zemské hranice usiluje Společnosti pro Moravu a Slezsko.

„Argumenty zástupců spolku jsem vyslechl, jejich iniciativě dílem rozumím, přesto nevidím důvod k fyzickému vyznačování zemské hranice, která by rozdělovala Vysočinu. Z hlediska turismu v tom nespatřuji žádný přínos. Co se týká umístění hnědých informačních značek, rozhoduje o nich podle platných pravidel úřad nezávisle na přání hejtmana. Nemám problém s existencí historické hranice mezi Čechami a Moravou v mapách, v kronikách, v učebnicích dějepisu, a nemám nic proti tomu, když na tuto skutečnost budou dál upozorňovat stávající hraniční kameny. Ať tato místa připomínají naši historii. Nejsem však příznivcem nových čar na silnicích nebo dalších dopravních značek, které nic neříkají, pouze rozdělují,“ uvedl hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek (ODS).

Obnovení zemské hranice na Vysočině komplikuje vývoj velkých měst po zrušení hranice roce 1948.

Krajské město Jihlava leží převážně na Moravě, kromě částí Antonínův Důl, Bedřichov, Červený Kříž, Heroltice, Pávov, Staré Hory, Zborná které jsou v Čechách.

I Žďárem nad Sázavou prochází zemská hranice: Žďár nad Sázavou patří historicky k Moravě s výjimkou osady Stržanov a katastrálního území Zámek Žďár.

I v menších městech prochází historická hranice přímo zastavěným územím. Například jádro obce Sázava je v Čechách, část Česká Mez  je na Moravě. Městys Jimramov má centrum na Moravě, části Benátky, Sedliště a Trhonice v Čechách. Zemská hranice prochází i Dolní Cerekví, osady Nový Svět a Spělov na Moravě.