Hejtman Schrek: Kraj Vysočina není zásadním odpůrcem ani fanatickým podporovatelem větrných elektráren kdekoliv v území

Výstavba větrných elektráren je věcí státního zájmu České republiky. Vláda avizuje přípravu akceleračních zón na celém území státu pro podporu rychlé výstavby větrných elektráren. V kraji Vysočina půjde o výstavbu vyšších desítek větrných elektráren. Zájem má skupina ČEZ, investoři z Německa a Rakouska i místní firmy jako jihlavský Jipocar power. Hejtman Schrek poskytl vyjádření k budoucnosti větrné energie na Vysočině.

Razíte volební heslo „Vysočina v dobrých rukou“. Jak toto heslo promítnete do výstavby větrných elektráren ?
Přesně tak, jak ho zmiňujete – maximálně prospět našemu kraji a jeho obyvatelům a naopak je ochránit před možnými negativními vlivy. Ono ale nic není černobílé a ani větrné elektrárny nelze vnímat bez celého kontextu strategie rozvoje obnovitelných zdrojů, které ať se to někomu líbí nebo nelíbí, představují pro Českou republiku jeden z významných segmentů ovlivňujících udržitelnou
energetiku a stejně tak to má i svoje nezanedbatelné ekonomické benefity. Navíc jsme se jako člen
Evropské Unie zavázali k nějakým společným cílům a ty bychom měli společně plnit. V našich rukou je
tedy velmi důsledně zvažovat všechny veřejné zájmy, které ne vždy sledují stejné cíle a vyhodnotit je
z hlediska relevance, potřebnosti, zákonnosti, přínosů i případných škod. V jednoduchém shrnutí lze
tedy říct, že se chceme jako kraj podílet na splnění našich klimatických závazků s maximální snahou o
ochranu přírody, krajiny i sociálních vazeb v regionu.

Jakým způsobem můžete ovlivnit případné nemravné jednání větrných investorů s malými obcemi?

Na nemravnost mnoho nástrojů neexistuje a i samotné posouzení co je a co není nemravné, může být
z různých úhlů pohledů v tomto případě velmi relativní. Jinak na to může nahlížet potenciální investor,
jinak samospráva obce nebo města a jinak orgán ochrany přírody. Vysočina je orgánem veřejné i
státní správy a může rozhodovat ve dvou rovinách – samosprávné a v přenesené působnosti. V obou
případech se však musí řídit platnými zákony. Vedení Kraje Vysočina již více než rok upozorňuje
představitele samospráv obcí a měst, aby byli obezřetní ve svých rozhodnutích a budoucích závazcích.
Nabízíme prostřednictvím krajského úřadu konzultace starostům i starostkám, pokud mají nějaké
záměry, zájmy, pochybnosti či obavy. Poukazujeme na možnosti, které jim dává například
kompetence stanovovat podmínky na svém katastrálním území prostřednictvím územních plánů. Jako
samospráva nejsme žádným rozhodčím orgánem, krajský úřad rozhoduje v mezích zákona. Legislativa
pro obnovitelné zdroje se stále tvoří, vyvíjí. To je samo o sobě vždy trochu rizikový faktor, který i
selským rozumem velí k určité obezřetnosti a opatrnosti. K informacím a legislativě máme ale v tomto
případě v podstatě všichni stejně daleko.

Jakým způsobem můžete ovlivnit vlídné přijetí investorů v malých obcích, aby vůbec byli vyslyšeni na
zastupitelstvech?
To je spíš na šikovnosti a kultuře investorů, respektive na jejich schopnosti se s představiteli
samospráv na prezentacích a komunikaci domluvit. Zastupitelé obcí jsou lidé s odpovědností vůči
svým obyvatelům a musí umět se kolektivně poradit a rozhodnout, nakolik je případný přístup
investora seriózní a nakolik ne. Zda je záměr investora výhodný nebo nakolik bude mnohaletou zátěží
bez valného efektu pro občany. Obcím a městům zákon dává možnost se z hlediska svým zájmů
rozhodnout. Problém vidím spíše v tom, pokud jedna obec bude například výstavbě elektrárny na
svém území nakloněna, ale lokalita se bude nacházet v těsné blízkosti obydlí obyvatel sousední obce,
která s výstavbou nesouhlasí. Tady nezbývá než hledat společnou dohodu mezi obcemi, která bude
postavena na vzájemném respektu, ochotě si naslouchat a ideálně hledat řešení, které bude alespoň rozumným kompromisem pro všechny zúčastněné strany. Myslím, že společným tématem může být
vždy potenciální přínos pro větší území, společenství obcí, ale i to samozřejmě musí stát na společné
dohodě. V případě nemožnosti domluvy je pak třeba vzít v potaz, že zákon umožňuje ve stavebném
řízení dotčeným subjektům vyjádřit své stanovisko a svůj zájem, tedy buď jej prosazovat anebo se mu
naopak bránit zákonným způsobem.

Jak bude Kraj postupovat v případech lokalit, kde dojde ke střetu mezi akceleračními zónami
vytýčenými státem a zónami vymezenými krajem v SOKR?“
My bychom byli rádi, aby k takové situaci vůbec nedošlo, a v tomto ohledu také s ministerstvem
životního prostředí průběžně komunikujeme. Stále ještě neznáme metodiku, podle které bude stát tzv.
akcelerační zóny stanovovat a právě proto jsme zadali aktualizaci strategie ochrany krajinného rázu,
která není žádnou novinkou, ale zohledňuje právě nově potřebu řešit v území obnovitelné zdroje, což
může mít s ohledem na vývoj technologií a energetických zdrojů vliv na vhodnost umístění OZE. Je
však třeba říct, že SOKR neříká, kde větrná elektrárna stát může a kde ne. SOKR je dokumentem, který
upozorňuje na jevy v území, které z pohledu ochrany krajiny mohu být problematické pro následný
proces povolovacího řízení, o kterém rozhodují kompetentní orgány, včetně orgánu ochrany přírody. I
ty se ale řídí zákonem a není to v žádném případě na libovůli úředníků.

Jaké konkrétní „páky“ by mohl kraj nasadit na developery, kteří už několik obcí uvedli v omyl a dělají
celému oboru větrné energetiky špatnou reklamu?“
Kraj není orgánem činným v trestním ani „lidovým soudcem“. Pokud někdo podniká neseriózně,
nepoctivě, existuje řada nástrojů, jak s tím naložit. Od ovlivnění veřejného mínění až po trestní
oznámení. Zároveň se bavíme o byznysu a ten si vždycky tak trochu řídí trh sám. Myslím, že jakákoli
neserióznost, se obzvláště mezi starosty a starostkami může šířit v území velmi rychle. Kraj by mohl
hrát spíše opačnou roli a zmiňovat příklady dobré praxe, přístupu, komunikace. To ale samozřejmě lze
až poté, co se některé ze záměrů investorů posunou do fáze realizační. V období příprav a vyjednávání
je to na aktérech samotných.

Bude kraj chtít mluvit třeba i do případů, kdy developeři budou chtít stavět repasované turbíny nebo
technologie dodavatelů s nízkou bonitou (např. z Číny)?“
Všechny povolované záměry budou muset plnit zákonné požadavky v oblasti životního prostředí,
technologických nároků, bezpečnosti, hygienických limitů, apod. Předem tedy nelze tvrdit, že by starší
turbína měla mít horší dopady na chráněné zájmy, na obyvatele apod.

Malé obce se často ptají sami sebe „Co na to asi řekne Kraj Vysočina ?“ Chcete jednání nebo spíše
nejednání o využití obnovitelných zdrojů energie ?
I toto jsem několikrát okomentoval a vracím se tím zpátky na začátek tohoto rozhovoru.
S energetickou krizí, z velké části způsobené válkou na Ukrajině, se změnila celoevropská energetická
strategie, respektive se cesta k dekarbonizaci významně zrychlila. S ní se změnil i pohled Česka a
logicky i Kraje Vysočina. Řekl bych, že z extrémní nevůle připustit výstavbu větrných elektráren na
území regionu jsme se posunuli do pozice racionálně uvažující o možnostech, přínosech a zároveň rizicích a nevratných procesech s negativním dopadem na život obyvatel Vysočiny. Kraj není žádným
zásadním odpůrcem výstavby větrníků, ale ani fanatickým podporovatelem kdekoli v území. Chceme
ochránit naši krajinu, která z velké části představuje obrovský potenciál pro rozvoj turistického ruchu
a zdravý život, zachovat z velké části její přirozený ráz a neznehodnotit přírodní či historicko-kulturní
dominanty. Na druhou stranu víme, že některá území již jsou z tohoto pohledu buď narušena anebo se
v něm nenachází z pohledu ochrany krajiny nic zásadně cenného a pak ať se souhlasem místním
samospráv vzniknou klidně celé větrné parky. Já neumím říct čísla, toto je princip tohoto přístupu. A já
jsem politik, hejtman kraje, já vždycky o věcech jednám, protože to k mé práci patří. Mým zájmem
není s kýmkoli bojovat, mým zájmem je hledat řešení, které bude vyhovovat většině a bude přitom
brát ohled i na menšinu. Pokud nedojde k absolutní dohodě, konsenzu, rozhoduje demokratické
hlasování. Každý, kdo to chce dělat jinak, pošilhává po totalitě, autokracii anebo se veze na vlně
populismu, kdy jednou je pro, podruhé proti, a občan vlastně nikdy neví, na čí straně stojí, a co vlastně
prosazuje.

Co očekáváte, že se stane na Vysočině v nejbližších letech kolem výstavby větrných elektráren?
Myslím, že se jich určitě několik postaví a doplní tím z hlediska zdrojů a kapacit potřebný energetický
mix České republiky. Rád bych, aby se vhodnou výstavbou OZE našlo řešení pro energeticky náročné
firmy a podniky, které jsou významnými zaměstnavateli lidí z Vysočiny. OZE mohou být v některých
případech skutečně zásadním faktorem pro zachování jejich konkurenceschopnosti na trhu. Věřím, že
se větrné elektrárny nestanou jablkem sváru mezi obcemi, městy, starosty a obyvateli Vysočiny a že
jako odpovědné osoby budeme vždy hledat nějakou rozumnou cestu dohody a kompromisu. Přeji si,
aby byla co nejdříve jasná a srozumitelná legislativa, která bude jednoznačně určovat pravidla,
odpovědnosti a kompetence mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy. Zkrátka abychom využili
větrných elektráren jako příležitosti a neudělali si z toho lidově řečeno v regionu zbytečné peklo, které
bude plodit další nevraživost a nenávist mezi lidmi. Já jsem ale optimista, věřím, že si s tím vším
poradíme, protože my na Vysočině jsme vesměs lidé rozumní, ohleduplní a vnímaví, kteří se chtějí a
umějí domluvit.