(DOKUMENT) Právní posouzení výhodnosti smluv Stonařova o výstavbě větrného parku Vysočina přes pojišťovnu právní ochrany

Na základě pochybností místních občanů o výhodnosti smlouvy si městys Stonařov objednal analýzu svého postupu u D.A.S. pojišťovny právní ochrany. Pojišťovna právní ochrany zadala vypracování odpovědi jihlavskému právníkovi Jaroslavu Homolkovi. Homolka je známý jako „specialista na Magistrát“, kdy úspěšně hájil zájmy sousedů při demolici Horáckého zimního stadionu.

1. Úplný právní rozbor – Smlouvy o spolupráci s LCJ Invest x Městys Stonařov, včetně přílohy č. 1 a č. 2 anonymizována – viz příloha (je pro městys výhodná)?
Dotaz obsahuje jednak požadavek na právní rozbor, jednak na výhodnost smlouvy pro městys.
Výhodnost smlouvy je subjektivní kategorií, která přesahuje rámec právního poradenství
zajišťovaného naší pojišťovnou, proto se zaměříme ve své odpovědi na právní rozbor zaslané
smlouvy.
Smlouva je dle ustanovení § 1723 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění
pozdějších předpisů, typickým případem vzniku závazků. Smlouvou projevují strany vůli zřídit
mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva je uzavřena, jakmile si strany
ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu
ujednat a určit její obsah.
Městys je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (obecní zřízení),
základním územním samosprávným společenstvím občanů, kteří mají trvalý pobyt na území
městyse. Uzavírání smluv o spolupráci patří do samosprávné působnosti městyse. K tvorbě
vůle na straně městyse jsou povolány k tomu zákonem o obcích zvolené orgány – vždy
zastupitelstvo a v některých obcích i rada (toto je i případ Stonařova).

Dle § 41 zákona o obcích, podmiňuje-li zákon o obcích platnost právního jednání obce
předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání
doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou obcí
opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla
splněna.
Předložená Smlouva o spolupráci mezi společností LCJ Invest, a.s. a Městysem Stonařov ze
dne 2. 5. 2023 i Smlouva o zřízení služebnosti uzavřená rovněž mezi týmiž subjekty dne 2. 5.
2023 jsou opatřeny doložkami v tomto znění:
Doložka ve smyslu ust. § 41 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení) ve znění
pozdějších změn a doplňků: Tato smlouva a majetkové dispozice z ní vyplývající byly schváleny
na zasedání Zastupitelstva městyse Stonařova dne 26.4.2023, a to usnesením ZM č.4/2022-26/9.
Záměr dle této smlouvy byl zveřejněn na úřední desce úřadu městyse v době od 28.2.2023 do
26.4.2023.
Jelikož obsah smluv je dostatečně určitý a smlouvy byly podepsány fyzickými osobami
oprávněnými jednat za oba subjekty (na straně LCJ Invest, a.s. předsedou představenstva a I.
místopředsedkyní představenstva a na straně městyse starostou obce), tak lze učinit závěr, že
obě smlouvy byly uzavřeny platně. Z údajů katastru nemovitostí je patrné, že na základě
smlouvy o zřízení služebnosti došlo i k zápisu ujednané služebnosti do katastru nemovitostí.
Na závěr je možné konstatovat, že zveřejnění záměru před jednáním zastupitelstva, na kterém
byly předložené smlouvy schváleny, bylo dokonce nadstandardním krokem, který ani zákon o
obcích nevyžaduje (zákon o obcích dle svého § 39 vyžaduje zveřejnění záměru jen v případě
záměru obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou
nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit
právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce o dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím
zastupitelstva).
I samotná téměř dvouměsíční délka zveřejnění na úřední desce městyse by byla sama o sobě
nadstandardní. Dle zápisu ze zasedání zastupitelstva ze dne 26.4.2023 je zřejmé, že proti
zveřejněnému záměru v této lhůtě nikdo nepodal námitky.

2. Od jakých částek se musí smlouva o dílo (spolupráci) zveřejňovat na (webu městyse,
úřední desce)?
K povinnosti zveřejnit záměr dle zákona o obcích jsem se již vyjádřil výše v rámci odpovědi
na dotaz č. 1, když jsem konstatoval, že tento krok byl učiněn nadstandardně, nad rámec
povinností vyplývajících městysi ze zákona o obcích.
Městys Stonařov nemá povinnost uveřejňovat smlouvu v registru smluv, protože tato povinnost
je zákonem stanovena pouze obcím s pověřeným obecním úřadem – vyplývá to přímo z § 3
odst. 2 písm. k) zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv. Městys Stonařov takovou obcí není
(pro administrativní území Stonařova vykonává funkci pověřeného stavebního úřadu Jihlava).
Na předložené smlouvy se rovněž nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016
Sb., jelikož tento zákon se dle svého § 2 odst. 1 vztahuje na úplatné smlouvy uzavřené mezi
zadavatelem (obcí, městysem) a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout
dodávky, služby nebo stavební práce a povinnost obce hradit za tyto dodávky, služby nebo
stavební práce prostředky z obecního rozpočtu. V případě zde posuzovaných smluv se ale jedná o opačný tok peněz, kdy obec je příjemcem finančním prostředků (nikoliv tím, kdo by měl finanční prostředky ze svého rozpočtu vynakládat).

3. Jak se dá vypovědět tato smlouva – viz příloha?

Dle § 1998 občanského zákoníku lze závazek vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-
li tak zákon. Smlouva o spolupráci je uzavřena na dobu určitou do 31.12.2059 a není v ní ujednána možnost výpovědi. Dle § 1999 občanského zákoníku pak lze ukončit výpovědí pouze smlouvu
ujednanou na dobu neurčitou. Smlouvu o spolupráci tedy nelze vypovědět.
Nicméně smlouva o spolupráci sama obsahuje ve svém čl. VI. odst. 4 prolomení exkluzivního
charakteru smlouvy po uplynutí 10 let ode dne jejího uzavření, kdy od 3. 5. 2033 může městys
jednat o spolupráci i s jinými zájemci o výstavbu větrného parku.

4.Jaké má výhody a nevýhody pro městys Stonařov?

Jak již bylo uvedeno výše v odpovědi na dotaz č. 1, posouzení výhod a nevýhod přesahuje
možnost tohoto právního rozboru a rámec právního poradenství zajišťovaného pojišťovnou.

5. Jak se zřizovala služebnost k pozemkům (musí být vyvěšen záměr)?
I na tento dotaz již bylo odpovězeno výše v odpovědi na dotaz č. 1. Tím, že byl zveřejněn záměr i při zřízení služebnosti, tak Městys postupoval vůči svým občanům, zájemcům a veřejnosti nadstandardně a transparentně.

6. Jaké benefity zaručuje ve smlouvě investor?
Benefity jsou v prvé řadě finanční odměny uvedené v čl. IV. smlouvy o spolupráci, z nichž
Městys část již měl inkasovat po vložení služebnosti do katastru nemovitostí (splnění této
povinnosti mi není známo). Dalšími finančními benefity jsou pak příležitostné příspěvky městysi či spolkům na území městyse sjednané v Příloze č. 1 smlouvy o spolupráci. Dle veřejně dostupných zdrojů
(rozpočtové opatření č. 4 k 10.7.2024 zveřejněné na úřední desce městyse) došlo v průběhu
posledního uzavřeného finančního roku 2024 k přijetí částek daru od LCJ Invest a MAS
Třešťsko v celkové výši 26.140,00 Kč. Příloha č. 1 smlouvy o spolupráci pak obsahuje výčet dalších nefinančních benefitů.

7. Muže se tato smlouvy uzavřít, když ještě není vyřízené stavební povolení?
Ano, smlouva může být uzavřena před získáním stavebního povolení. Předmětem smlouvy o
spolupráci je právě spolupráce obou smluvních stran při dosažení povolení a výstavby větrného
parku na území městyse. Takovýto typ smlouvy je běžný a je jako samostatný smluvní typ
dokonce zakotven i v novém stavebním zákoně č. 283/2021 Sb. (konkrétně v jeho § 130 a násl.)