Čtyřiceti tisícovou pokutu pro zámek Brtnice potvrdil soud

Krajský soud v Brně potvrdil čtyřiceti tisícovou pokutu pro majitele zámku Brtnice za stavební práce prováděné bez vědomí památkářů.

Nedovolené práce, provedené v období od 18. 5. 2019 do 9. 1. 2020, spočívaly v zemních a bouracích pracích v goticko-renesančním smíšeném zdivu za účelem uložení nových technických rozvodů (odpadní trubky a vodovodní potrubí), v rozsahu třetího (severního) nádvoří a gotického (východního) paláce. Šlo o zásah do stěny při hlavním schodišti včetně podkopání a manipulace s kamenným sloupkem ostění u vstupu do sklepních prostor, dále o zásah do stěny při hlavním schodišti v úrovni prvního a druhého nadzemního podlaží, ve druhém patře v klenbě při hlavním schodišti a ve třetím patře ve stěně při schodišti.

Jihlavský Magistrát jako správní orgán uznal Svébyt Brtnice vinným z přestupku proti Zákonu o státní památkové péči. Tohoto přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí obnovu kulturní památky bez závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo nedodržuje podmínky určené v tomto závazném stanovisku. Objektem projednávaného přestupku (předmětem ochrany) je tedy snaha chránit kulturně a historicky významné stavby, které nelze nahradit či znovu vybudovat, před nepovolenými pracemi. Takové práce mohou být pro kulturní památku a její památkovou hodnotu destruktivní.

V této věci není sporu o tom, že zámek Brtnice je kulturní památkou a pro realizované práce, ať už je realizoval kdokoliv, je potřeba závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností. To chybělo. Zároveň není sporné, že na zámku Brtnice někdo provedl práce, aniž
by o příslušné stanovisko požádal. Soudu proto zbývalo posoudit, zda se řešeného přestupku skutečně dopustil Svébyt Brtnice jako majitel zámku. Magistrát města Jihlavy jako správní orgán v tomto směru nebyl podle soudu v jednoduché situaci, neboť zjistil provedené stavební práce ex post a neměl bezprostřední informace o tom, kdo tyto stavební práce prováděl
(např. výpověď očitého svědka či dodavatele stavebních prací). To navíc za situace, kdy na „scénu“ vstupuje několik subjektů, které se hypoteticky mohly též přestupku dopustit.

Okolností, které podle soudu svědčí o tom, že nepovolené uložení vodovodního a odpadového potrubí do zpevněných ploch a zdí zámku provedl právě Svébyt Brtnice jako majitel zámku, je celá řada. Jak správně uvedl Krajský úřad jako odvolací orgán, sporné práce vyžadovaly určitý čas k jejich provedení. A nejen čas, ale též přesun poměrně velkého množství stavebního materiálu. Zároveň z výpovědijednoho ze svědků vyplývá, že ta část prací, kterou zaznamenal při obhlídce objektu dne 16. 9. 2019, se nachází na dobře viditelném místě. Není tedy pravděpodobné, že by vlastník zámku o provedených prací nic nevěděl, jak ve správním řízení tvrdil. Velmi nevěrohodným činí jeho tvrzení i ta okolnost, že
pan Rybnikář (předseda Svébyt Brtnice ) má v objektu zámku Brtnice soukromý byt. A byť má pan Rybnikář trvalé bydliště v Praze, jistě lze očekávat, že se na zámku vyskytuje – ostatně povaha jeho bytového prostoru byla důvodem, proč nepřipustil prohlídku těchto prostor. Lze tedy
podle soudu uzavřít, že bez vědomí majitele zámku nemohl jiný předmětné práce na zámku Brtnice provést.